Toto, na české poměry velmi rozlehlé pohoří, které se nachází na hranicích s Německem a Rakouskem je ovšem zajímavé nejen svou prostorností.

Žádnou jinou oblast u nás například tolik nezasahují polomy způsobené vichřicemi a následné kůrovcové kalamity, které jsou pro monokulturní hospodářský les katastrofou, ale pro člověkem neovlivněný les jsou jen součástí přirozeného koloběhu. Ve strhujících záběrech divák objeví Šumavu, jak ji ještě nezná, v posledním dílu Krajinou Domova II. 9. listopadu v 21:30 hodin na ČT2.

Právě dopady polomů a kůrovce jsou na Šumavě velmi patrné. Tyto několikahektarové souše na hřebenech dodávají krajině jedinečnou estetiku, kterou štáb Krajinou domova skvěle zachytil spolu s množstvím zvířat, která jsou na suchých a odumírajících stromech závislá. Divák bude mít jedinečnou možnost nahlédnout do tohoto biotopu přirozené obnovy lesa, kde mezi kmeny suchých pahýlů doslova bují život. Z české fauny se na obrazovce objeví například vzácný rys ostrovid, občasný návštěvník Šumavy - vlk nebo tetřev Hlušec. Šumava je totiž poslední místo, kde přežívá jeho životaschopná populace.

I v tomto díle Krajinou domova zazní ekologická zpráva o stavu české přírody. Totiž, že přirozené, tedy smíšené lesy, mají daleko větší schopnost odolávat přírodním jevům. Ovšem vlivem výnosného monokulturního hospodářství se takové odolné lesy na Šumavě nachází minimálně. A i přes nespornou estetiku polomových a kůrovcových oblastní představují pro hospodářství i přírodu obrovské rány.

Krásy Šumavy podbarví podmanivá originální hudba složená Janem Maxiánem, který cyklus doprovází i mluveným slovem. „Úžasná vlastnost hudby je v první řadě to, že může vyvolávat emoce, stejně tak jako zmiňované přírodní motivy. Ve spojení s Krajinou jsem chtěl, aby má hudba emoce z pohledu na krajinu zesilovala. Aby člověk měl možnost pocítit, jaké by to bylo, kdyby na daném místě stál místo kamery on, jak by se cítil, kdyby letěl nad krajinou. Ve skládání hudby pro tento pořad je neuvěřitelná ta všeobjímající svoboda, která z většiny záběrů srší,“ komentoval práci na projektu Jan Maxián.

Kryštof Diatka, ČT