Komponovaným programem je provedla jihočeská pobočka Paměti národa, která připravila aktivity zaměřené naNa šumavské Kvildě opět setkaly studentské kolektivy z jižních Čech a Bavorska, aby společně nahlédly do složité historie jihočeského pohraničí. zážitkové vzdělávání.
Po příjezdu studentů na Kvildu je čekalo rozdělení a promísení s kolegy z druhé země tak, aby byli po celý úvodní workshop v dvojjazyčném kolektivu a lépe se tak vžili do někdejší reality česko-německého příhraničí. "Tématem více než pětihodinového zážitkového workshopu s názvem Byli to naši sousedé, byla právě situace v českém pohraničí těsně po ustavení Československého státu v roce 1918. Studenti si vždy náhodně vytáhli kartu své historické postavy žijící v roce 1918 na území jihočeských Slavonic - tehdy silně německého města a měli se pokusit vžít do národnostně a politicky složité situace, kdy nový stát musel hledat cestu, jak vyjít s početnou německou menšinou," popsala Eva Marečková z jihočeské pobočky Paměť národa. Společně tak nově vzniklé české, německé a židovské “rodiny” hledaly cestu, jak se zachovat v situaci a jak vytvořit prostředí, které každému umožní cítit se plnoprávným a loajálním občanem nově vzniklého státu.

Druhou částí prvního dne bylo komentované promítání dokumentárního filmu s promluvami pamětníků, kteří byli ve velmi mladém věku odsunuti ze Šumavy do Německa. Tato část programu má za cíl představit realitu konce druhé světové války specifické skupiny obyvatel a také osobní pohled těch, pro které konec války znamenal nucený odchod ze svých domovů a rodné Šumavy, kde jejich rodiny často sídlily po mnohé generace a ke které dodnes cítí mnozí pamětníci velmi silný vztah.
Na šumavské Kvildě opět setkaly studentské kolektivy z jižních Čech a Bavorska, aby společně nahlédly do složité historie jihočeského pohraničí.Další částí připraveného česko-německého programu byla pěší túra po šumavské krajině, kde někdejší osady a vesnice dnes připomínají jen kamenné zídky mezi políčky a sem tam kvetoucí narcis v místě, kde byly kdysi zahrady. "Téměř osmihodinová túra představila studentům přímo v krajině místa, která byla ještě před osmdesáti lety obdělávanou, kulturní krajinou, než se ocitla bez svých původních obyvatel a uvnitř střeženého hraničního pásma na mnoho následujících desítek let, které naprosto změnily její ráz," upřesnila. Průvodcem byl studentům historik a znalec Šumavy Mikuláš Zvánovec.
Závěrečnou částí vzdělávacího pobytu na Kvildě byla společná reflexe, ve které studenti sdíleli své dojmy a nabyté zkušenosti a ve které se přípravný tým mohl dozvědět mnoho cenných postřehů, které mohou do příštího roku pomoci zorganizovat ještě o něco lepší česko-německé setkání. Nejčastěji studenti zmiňovali, že takový program by mohl být dokonce o něco delší a že takto zážitkové podávání nedávné historie je pro ně samotné o mnoho přínosnější, než dějepisné memorování. Mnoho studentů také uvedlo, že díky workshopu a následné filmové přednášce lépe pochopili, jak vrtkavé jsou dějiny, a také že měli šanci se úplně poprvé setkat s nepříliš akcentovaným tématem odsunu Němců z českého pohraničí.