VOLARY– Od roku 1946 jsem měla každý den před očima řadu vzrostlých smrků, které lemovaly oplocený pozemek, na němž v současné době stojí budova mateřské školy a Městských lesů.
Část stromů musela v roce 1978 ustoupit výstavbě mateřské školy a úpravě terénu pro rozšíření zahrady MŠ. Když byly stavební práce dokončeny, byly na místo vykácených smrků vysazeny modříny a jeřáby. Tato akce byla provedena v rámci veřejného zájmu – pro naše děti. Ale co to bylo pro mne za šok, když jsem 20. března t.r. viděla u stromů v areálu Městských lesů jeřáb a na jeho plošině pracovníky, kteří odvětvovali všechny dosud stojící smrky. (viz foto).
V pátek 23. března přijela další technika a pomocí lana bylo těch jedenáct „pahýlů“ doslova vytrháno ze země – a je uklizeno – jako kdyby tady nikdy žádné smrky nerostly.
Nedivila bych se, kdyby se likvidovaly ty stromy, které při vichřicích přišly o „vršky“ – a to byly snad jen dva nebo tři, ale čemu musely ustoupit ty ostatní.
Po konzultaci volarského občana s pracovnicí odboru životního prostředí při MÚ ve Volarech, tato uvedla následující tři důvody: stromy byly poničené vichřicí, byly napadeny hnilobou a jako poslední důvod – byly napadeny kůrovcem.
Ptám se:
Muselo skutečně dojít k pokácení všech stromů, které byly vysazeny zhruba před šedesáti lety? Nebude náhodou ten malý brouček pokračovat dál? Nenapadne všechny smrky, které rostou v sousední zahradě MŠ? Nebylo by lepší je pokácet, aby potom náhodou neohrožovaly životy naší „drobotiny“ ve školce? Tím bychom měli po starostech a ptáci ať si hnízdí kde chtějí, vždyť je v okolí stromů dost.
Vykácení stromů v areálu Městských lesů nepřekvapilo jen nás, blízké sousedy, ale i řadu dalších občanů.