Socha mávající ženy u Vitějovic.Socha mávající ženy u Vitějovic.Zdroj: Deník/Jana VandlíčkováPomník z několika tun betonu, jemuž dominuje socha mávající ženy, nahradil tehdejším režimem neakceptovaný pomníček s nápisem Pravda vítězí, který tam odhalili obyvatelé Vitějovic rok po válce, přesně 5. května 1946, aby tak uctili památku na osvoboditele. Pomník s mávající ženou ale místní lidé nikdy nepřijali a místo je označováno jako křižovatka „U Stopařky“.

Mnozí řidiči projíždějící křižovatkou si všímají, že Stopařka reaguje na události doby. Čas od času svírá v jedné ruce karafiát či jinou květnu, jindy zase převléká horní část spodního prádla. V době covidových opatření měla zahalená ústa červenou rouškou a červenou podprsenku. Po ruském vpádu na Ukrajinu zase oblékla podprsenku v barvě ukrajinské vlajky, žluto-modrou. Tu má dodnes, i když už notně pobledlou. I tak ale mává na řidiče neohroženě dál.

Křižovatka U Stopařky ve Vitějovicích. Místo častých dopravních nehod.
Nebezpečné místo zmizí. Křižovatka U Stopařky se zakulatí ještě letos

Recesistu, který si občas pro kolemjedoucí připraví překvapení v podobě nového spodního prádla pro vitějovickou Stopařku, nikdo nezná a nikdy ho nikdo neviděl. A když viděl, nemluví o něm. „Nevím, kdo to je. Nikdy se ke mně nedonesl ani náznak toho, že Stopařka změnila spodní prádlo,“ odpověděla na otázku Deníku starostka Vitějovic Lenka Tůmová. Dodala, že vlastně nikdo ani neví, kdy se na sochu někdo vyšplhal a jak. „Převlečení si všimneme, to ano. Ale může to být klidně o dva tři dny později,“ dodala se smíchem.

Diskutovat o možném odstranění Pomníku míru je zbytečné. Lidé Stopařku sice nepřijali, ale už si zvykli. Odstranění betonového obra by bylo až příliš nákladné. Stopařka je v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Obec ho do svého majetku ani nechce. Údržba pomníku a okolí by byla až příliš nákladná. I tak občas na údržbu dojde, alespoň na zametení betonu a prořezávku v křoví v těsné blízkosti.