Zdroj: DeníkKovbojský klobouk nosí na hlavě snad všude. Dlouholetý starosta Bohuslavic na Vysočině Jiří Kovář o sobě ví, že je tak trochu rebel a střelec. „V kanceláři na úřadě jsem neseděl roky, asi už od ní ani nemám klíče. V terénu jsem pro obec platnější,“ směje se.

Říká, že chuť do práce a odvaha mu nechyběly už v čerstvě svobodné zemi po roce 1989. První volební období začal ve svých devětadvaceti letech. „Nikdo mi nepředával zkušenosti, protože obec Bohuslavice do té doby nebyla nikdy samostatná. Patřila ke střediskové obci Nová Říše,“ uvádí.

Titul Nejzasloužilejší starosta Česka získal Jiří Kučera z Úhřetické Lhoty na Pardubicku. Mezi ženami se stejné uznání dostalo starostce Janě Gerešové z Kopřivné v Olomouckém kraji: 

Nejdéle sloužící starosty a starostky Česka a jednotlivých krajů ocenili na konferenci Sdružení místních samospráv ve Zlíně
Matadoři vedou obce i 33 let. Nejdéle sloužící starosta je z Úhřetické Lhoty

Do čela vesnice se Kovář dostal po vystudování stavební průmyslovky a dvouleté vojně. „Pro mě, jako vojáka pohraniční stráže, ta doba znamenala podívat se na druhou stranu ostnatých drátů. Byl to neopakovatelný pocit. Navíc mi lidé dali důvěru řídit chod malé obce. Mohl jsem i podnikat,“ líčí.

Dodává, že nikdy nebyl členem KSČ. „To bylo pro mě nepřijatelné. Ale neodsuzoval jsem ostatní. Vždy jsem dělil lidi na dobré a zlé,“ říká.

První investiční akcí za jeho období bylo připojení obce na vodovod v Nové Říši. „Stavební povolení vyřízeno za tři měsíce, včetně nabytí právní moci. Žádost o dotaci byla vyřízena jednou návštěvou ministerstva zemědělství. Peníze přišly na účet do týdne. Z ničeho se nedělala věda, všechno šlo jako po drátkách,“ vzpomíná. Zdůrazňuje, že v současnosti je taková rychlost nemyslitelná.

Alena Veličková z Horního Újezdu v Olomouckém kraji bere úděl starostky jako školu života:

Alena Veličková je starostkou obce Horní Újezd na Olomoucku už 33 let.
Třiatřicet let starostkou. Lidem nechte dveře otevřené, radí Alena Veličková

Dodnes je rád i za netradiční projekty. V Bohuslavicích se nedávno podílel na výstavbě unikátní multifunkční dřevěné kaple. Je pro lidi všech vyznání a bez náboženských symbolů uvnitř. Letos nalákala téměř stovku snoubenců, kteří tam měli svatbu. „Církví a vyznání jsou desítky. Mám přátele u evangelíků, jehovistů, pravoslavných i husitů. Všechno jsou to skvělí lidé. Já sám jsem katolík. Řekl jsem si, proč nevytvořit duchovní prostor, kam může přijít rozjímat či meditovat opravdu každý,“ vysvětluje starosta.

S čím si moc netyká, je administrativa. Na úřadě měli na počátku devadesátek na účetnictví jen dvě složky. Žádné počítače. „Současnost je pro mě díky přebujelé zbytečné administrativě, různým předpisům, zkrátka buzeraci úřadů velkým zklamáním,“ nebere si servítky.

Nepotřebné projekty 

U řady politiků mu chybí selský rozum a cit pro potřeby venkova. Malé obce podle jeho mínění dostávají dotace na projekty, které vůbec nepotřebují, místo aby peníze šly na podporu bydlení mladých rodin. „Jedna z absurdit jsou obce kolem padesáti obyvatel, které mají z dotací vybudované tenisové kurty a dětská hřiště. Ano, včetně naší vesnice o 130 duších. To, co ale chybí, jsou právě děti. Máme knihovnu, nemáme čtenáře, máme hasičárnu s technikou, ale věkový průměr členské základny hasičů se blíží k šedesátce. Máme vodovod, plyn, veřejné osvětlení, chodníky, ale chybí nám mladí lidé,“ popisuje.

Kolik budou platit rodiče za školku nebo družinu? Nově by o tom měl rozhodovat zřizovatel, tedy obec, kraj či stát:

Kolik budou platit rodiče za školku či družinu? Nově by o tom měl rozhodovat zřizovatel, tedy obec, kraj či stát. Ilustrační snímek
Platby za školku se změní. Novela počítá se stropem, platit bude méně rodin

Kovář kritizuje i nastavení územního plánování. „Když už mladí na vesnici chtějí zůstat, kolikrát si nepostaví na vlastní zahradě, protože je to v rozporu s územním plánem,“ konstatuje. Nejvyšším orgánem zastavitelného území a vůbec rozvoje obce má podle něj být referendum.

Nebojí se vyslovit další kacířskou myšlenku. „Není existence malých obcí, jako je naše, z ekonomického hlediska absolutní nesmysl? V desetiapůlmilionovém Česku je více než šest tisíc obcí. Nikde v Evropě nenajdete v tomto srovnání. Je to nehospodárné,“ přemítá.

Zdroj: DeníkKdyž poprvé vešli hlavním vchodem do budovy radnice či obecního úřadu, bylo to krátce po sametové revoluci a jim leckdy bylo jen dvacet či pětadvacet let. Ve funkci starosty či starostky jsou ale dodnes. Jaké to je, šéfovat obci dlouhé roky? Co se jim povedlo, a co je naopak nejvíce trápí? Dozvíte se v novém seriálu Deníku. Deník ve spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR (SMS ČR) připravil podzimní seriál s názvem Nejdéle sloužící starostové.