„Já se literatuře dlouho nevěnoval, a to ani jako čtenář. Začal jsem číst tak v osmnácti, s o to větší chutí,“ začíná své vyprávění Lukáš Csicsely. Po pár letech chtěl zkusit i psát sám. Tři své povídky zaslal s přihláškou na FAMU, kam ho vzali. „A tak jsem si říkal, že to zkusím,“ vzpomíná Lukáš Csicsely, který pak v Praze studoval estetiku a filmovou vědu na Karlově univerzitě a scenáristiku na FAMU.

Debutoval knihou pro dospělé Svátek, ale pak přešel k dětské literatuře. „Tvorba pro děti mě vždycky fascinovala svobodou, hravostí a nápaditostí. Ale tím se vlastně vyznačuje i typ tvorby pro dospělý, kterému se rád věnuji – humorný a stylizovaný,“ přibližuje. Prý pro něj jako pro muže není těžké pro děti psát. „Záleží na tom, na kolik zůstal člověk dítětem,z čehož pak může čerpat,“ myslí si Lukáš Csicsely. Sám děti nemá, aby na nich svá díla „testoval“. Ke knížce Čmuk však se svým ilustrátorem pořádal workshopy pro děti, které mu „napověděly“. „Četli jsme, vyráběli duchy, vymýšleli jim příběhy. Pozvali si nás i do alternativní školy,“ vzpomíná a vypráví dál: „Malí studenti tam bezmála běhali po stropech a ve třídě pěstovali strašilky, které si nechali lézt po hlavě. Říkal jsem si, upoutat pozornost půjde těžko.“ Nakonec to dopadlo dobře. „Četl jsem jim o přátelství kostlivce a mlsného hřbitovního psa z knížky Báchrobky. Seděli tiše, poslouchali a pak se zaujatě ptali. Zdálo se mi to jako kouzlo,“ směje se autor.

Kromě psaní se věnuje s velkou chutí také scenáristice. Kromě čtyřech celovečerních filmů spolupracoval na čtyřech dílech seriálu Terapie sdílením, který volně vychází ze stejnojmenného projektu Ester Geislerové a Josefiny Bakošové. „Než o seriál jde o filmové jednohubky, které natáčeli mladí režiséři během jednoho dne. Jsou různorodé, co do humoru i režijního pojetí, ale všechny tematizují, jak moderní technologie ovlivňují naši komunikaci a mnohdy ji spíš ztěžují než usnadňují,“ představuje seriál. Před ním pracoval na filmové eseji o elektronické hudbě Sound is Innocent. „Její režisérka Johana Ožvold mě přizvala i sem,“ vysvětluje, jak spolupráce vznikla. „Zkušenost byla pozoruhodná už jen kvůli specifickému postupu práce. Příběhy se vymýšlely od holé smskové komunikace bez odesílatele, adresáta i kontextu,“ líčí Lukáš Csicsely.

Jen literaturou si živit nedá. „I se scénáři je to obtížné, pokud člověk nevolí cestu dlouhých seriálů, ale různorodých projektů,“ myslí si Lukáš Csicsely, který se živí i učením scenáristiky na střední škole. Nyní pracuje na druhé řadě seriálu pro děti Kosmix, na převodu povídky z Metamorfórky, kterou ilustroval Jaromír Plachý, do filmu, na adaptaci jednoho populárního moderního českého románu či na komiksu o Jaromíru Jágrovi. Kvůli koronakrizi místo mezi lidmi tráví čas v jedné místnosti a další natáčení a vydávání jsou nejisté. „Alespoň se po všem tom odpírání bude člověk víc těšit z každé návštěvy koncertu a kina!“ je optimistický Lukáš Csicsely, který se pravidelně vrací domů na jih z hlavního města. „V Praze není Šumava, maloměstská nálada ani Bezdrev. A moc rád jezdím vlakem,“ říká na závěr.