Hodně složitě hledal ředitel Správy NP a CHKO Šumava Jiří Mánek a jeho ekonomický náměstek Jiří Kvapil slova pro odpovědi na otázky, kde skončily stamilionové příjmy z nahodilých kůrovcových těžeb z doby působení minulých vedení zejména v letech 2008 až 2010.


Stovky tisíc kubíků kůrovcového dřeva, které se na Šumavě těžily po orkánu Kyrill od roku 2008 prakticky až do roku 2011, přinášely i enormní příjmy z prodeje dřeva. Jenomže, jak ukázal před časem audit, nezbylo z nich prakticky nic. To připustil jak ředitel Správy Jiří Mánek, tak i jeho ekonomický náměstek Jiří Kvapil. Z prodeje dřeva přitom Správa neodvede do státního rozpočtu ani korunu. „Je pravdou, že zde proběhl audit hospodaření za roky 2010 a 2011, který poukázal na, řekněme, paranormální jevy," připustil Jiří Mánek. Jak dodal, Správě byla poskytována celá řada předražených právních služeb, ale prostředky Správa investovala i do dalších aktivit. „Například se připravovala rekonstrukce vimperského zámku, což měla být investice blížící se miliardě korun. Tomu odpovídala i cena za projektovou dokumentaci a Správa za ni zaplatila téměř padesát milionů korun. To jsou hlavní důvody, proč stav rezervního fondu Správy neodpovídá výši za prodané dřevo," zdůraznil ředitel Mánek.

Podle jeho náměstka zřejmě předchozí vedení Správy příliš neřešila, jak bude vypadat hospodaření parku po té, co skončí kůrovcová kalamita, která sice peníze přinesla, ale také jich hodně spotřebovala. „Sice nejsem lesák, ale i mně je jasné, že každý musel předpokládat, že dříve nebo později kalamita skončí a pak bude průšvih. Mám pocit, že se to bohužel intenzivně neřešilo ani v letošním prvním pololetí a troufnu si říci, že kdybychom okamžitě nezakročili, byla Správa zralá ke konci října na insolvenci," zdůraznil Jiří Kvapil.


I přes tato zjištění současné vedení nemá odhad toho, kolik prostředků mohlo být z enormních přebytků tak zvaných tučných let uloženo do rezervního fondu. „Také je potřeba ale říci, že v té době, o které je řeč, gradovala kůrovcová kalamita. A vedle enormních příjmů z nahodilých kůrovcových těžeb byly i enormní náklady na ochranu lesa a odpovídaly kůrovcové kalamitě. To, že jsme na Šumavě zvládli kůrovcovou kalamitu, znamená na druhou stranu i to, že náklady na ochranu lesa z tohoto titulu klesly již v letošním roce a do budoucna ještě klesnou," dodal ředitel Správy Jiří Mánek.