Malá část už byla zpracována krátce po polomech, a to na základě staré rámcové dohody s dodavateli lesnických prací. Nyní se začaly vypisovat minitendry na práce v lesích na základě nové rámcové dohody. „Rámcovou dohodu pro lesnické činnosti na období roku 2020 - 2022 na území NP a CHKO Šumava se Správou Národního parku Šumava uzavřelo 74 dodavatelů. To je o deset více, než u předchozí rámcové dohody,“ sdělil náměstek ředitele Správy NP Šumava Jan Kozel.

„Aktuální rámcová dohoda je platná do konce září 2022 s předpokládaným finančním objemem 294 351 222 korun. Minitendry vyhlašujeme především na zpracování nahodilých těžeb, ponechávání dříví k zetlení a prořezávky,“ dodal. Minitendry jsou uveřejňovány nejdříve pro pokrytí těžebních kapacit na zpracování nahodilých těžeb včetně ponechání dříví k zetlení, které je nutné odkornit. Následovat budou minitendry na dotační prořezávky a ostatní pěstební činnosti.

„Při zpracování nahodilých těžeb budeme v letošním roce ve větší míře požadovat odkorňování dříví, a to jak harvestorovou technologií, speciálními odkorňovacími válci, tak adaptérem na motorovou řetězovou pilu,“ informoval mluvčí Správy Národního parku Šumava Jan Dvořák. Tyto činnosti budou finančně podpořené v rámci projektu Operačního programu životního prostředí "Zvyšování biodiverzity lesních porostů v Národním parku Šumava ponecháváním dřevní hmoty k zetlení v letech 2019 - 2021".

„Díky tomuto projektu tak budeme moci ponechávat více dřevní hmoty k zetlení bez rizika výletu kůrovců. Z porostů nebudeme totiž vyvážet především to dříví, které je v lese nejpotřebnější a současně je o něj na trhu nejmenší zájem. Jde například o poškozené oddenky stromů, tedy jejich nejspodnější části, a také špičky pokácených smrků,“ vysvětlil Jan Kozel. Odhad těžeb pro rok 2020 v zásahových oblastech Národního parku Šumava je okolo 300 000 kubíků. „Vše závisí na vývoji počasí, ale i dalších přírodních faktorech. Pokud se naše předpoklady naplní, dosáhne napadení kůrovci v NPŠ úrovně let 2010 a 2011, kdy gradovala početnost populace podkorního hmyzu po orkánu Kyrill,“ zakončil Jan Kozel.