Úsměv, dobrá nálada a společné prožitky nejen pro zdravotně postižené, přesně to je podle organizátorky Spartakiády pod Libínem 2015 Pavly Čechové Švepešové důvod, proč se do podobných akcí pouští.


Když se minulý týden po slunečné středě podívala ve čtvrtek ráno na oblohu, přiznala, že jí do smíchu moc nebylo. Před sebou celodenní akci pod širým nebem, které neslibovalo to nejlepší, co v červnu umí. Ani déšť, který se pak snášel na hřiště, kde vůbec poprvé stáli na značkách cvičenci ze zařízení pro osoby se zdravotním postiženým z různých koutů republiky při jejich secvičné, jí ale do kolen nedostal.


To se svým způsobem povedlo až všem, kteří odpoledne nastoupili ve stejných úborech a na hudbu z muzikálu Děti ráje odcvičili společnou skladbu. „Jsem dojatá, všechno dopadlo skvěle," přiznala několik minut po akci. „Když jsem ráno viděla to počasí, bála jsem se, aby to celou akci nepokazilo, ale nestalo se, svítí sluníčko, cvičení se povedlo, stejně jako celý doprovodný program. Vážně jsem svým způsobem dojatá, protože radost v očích, chuť a zaujetí u všech, kteří tu dnes byli, to je to, proč to dělám," říká.


Pokud by počasí mělo celé úsilí zmařit, byla by to rozhodně veliká smůla. A vniveč by přišly i veškeré týdny trvající přípravy. „Podklady pro dnešní Spartakiádu pod Libínem měli k dispozici všichni zhruba tři, čtyři měsíce. Každé zařízení podobného typu, jako je naše, ale například i praktické školy, kde jsou rovněž handicapovaní, dostalo základní devítičlennou sestavu, kterou jsme předcvičili jako návod a spolu s tím jim Klárka Mrázová zaslala manuál, podle kterého pak nacvičovali. To byla jediná vodítka, se kterými mohli při nácviku pracovat. Jinak jsme dvě zařízení v Mačkově a Oseku osobně zhruba před měsícem navštívili, ale premiéra byla až dnes," dodává Pavla Čechová Švepešová.


Poprvé se tedy všichni sešli až v Prachaticích, aby si v půl desáté zkusili sestavu v kompletním složení. „A když srovnám dopolední generálku a odpolední premiéru, která už ale byla v jednotných úborech, vypadalo to docela jinak. Podle mého to bylo opravdu profesionálně zvládnuté vystoupení," doplnila a přiznala, že když dozněly tóny skladby a cvičenci odcházeli ze značek, bylo jí to líto. Ale jedním dechem dodala, že na podobné pocity není čas. „Už teď plánujeme další akci v srpnu, kterou si určitě stejně užijeme. Předsevzali jsme si, že překonáme s agenturou Dobrý den z Pelhřimova rekord v počtu lidí v žabkách na jednom místě. Tak snad se nám to povede. V listopadu nás čeká devátý ročník Setkání bez hranic. Čas hrozně letí a já jsem ráda, že tyhle akce děláme. Protože někteří klienti se jinak ze svých zařízení dál nepodívají. A tohle je o setkávání, poznávání nových lidí a zážitků, které umožní žít těmhle lidem podobný život, jaký mohou žít zdraví, aniž by to někdy dostatečně docenili."

Centrum Stroom Dub připravilo na čtvrteční den výjimečnou sportovně kulturní akci nazvanou Spartakiáda pod Libínem 2015 pro osoby se zdravotním postižením z různých míst České republiky. Vrcholem bylo společné cvičení osob se zdravotním postižením.
V doprovodném programu vystoupily i dvě kapely složené z obyvatel zařízení pro osoby se zdravotním postižením. Kapela z Oseka nebyla v Prachaticích na vašich akcích poprvé, ale Zámecká kapela tu měla svou premiéru. „Když jsme byli na olympijských hrách pro handicapované, měla tam tahle kapela své vystoupení. Usilovala jsem o to, aby přijeli i na naše Setkání bez hranic, ale vzhledem k vzdálenosti a nejistému počasí to nebylo možné. Proto jsem moc ráda, že další nabídku přijali a přijeli do Prachatic na naši spartakiádu. A každý mohl vidět, že se dá zvládnout prakticky cokoliv. Stejně jako může být Arny – Arnošt Petráček bez rukou paralympijským mistrem světa v plavání, tihle kluci dokazují, že i když někteří z nich neumějí číst, jsou samostatní a zvládají odehrát populární pecky úplně skvěle. Myslím si, že všichni lidé, o kterých se ostatní domnívají, že nic nezvládnou, toho dokáží strašně moc," podotkla Pavla Čechová Švepešová.


Obavy, že by jí někdo vyčetl připomínku minulého režimu oživením spartakiády, si nepřipouští. „Asi se někdo najde. Ale mně je to docela jedno. To, co se tu dnes podařilo udělat a s jakým výsledkem všechny řeči na hony předčí. Podle mne spousta dobrých společných akcí vymizela, lidi mají k sobě čím dál tím víc dál a to je špatně. A jestli byla spartakiáda totalitní akce? Formou určitě, ale podstatou společných cvičení sahá mnohem dál a stejně tak bychom se mohli bavit o zneužití jiných dobrých myšlenek," dodala Pavla Čechová Švepešová


A jestli ji nemrzí slib, že se Spartakiáda pod Libínem za tři roky uskuteční znovu? „Vůbec ne, naopak. A jestli nám to zdraví dovolí, určitě se tu zase sejdeme."