Nedávné události kolem hotelu Vltava i přijetí dotace z Úřadu vlády na romského terénního pracovníka znovu otevřely diskusi na téma chování romské skupiny obyvatel ve Vimperku a obecného pocitu bezpečí lidí ve městě.


Jak v pondělí při jednání zastupitelů opakovaně zaznívalo, situaci může místní samospráva změnit jen dílčími kroky. To se ale podle vimperského podnikatele Zdeňka Kutila příliš nedaří. Jako příklad uvedl objekt bývalých tiskáren v Pasovské ulici čp. 29. „To je příběh sám pro sebe. Mám na svém objektu kamery, takže situaci mám zmapovanou a není vůbec pravdou, že je zde třináct osob, ale je jich tam minimálně třicet. Dochází tam k porušování zákonů, k prostituci, prodeji drog, narušování veřejného pořádku, dochází tam k přepadávání a tato situace je trvalá již dva roky," obrátil se Zdeněk Kutil na místostarostku Jaroslavu Martanovou.


Ta uvedla, že objekt byl řešen v listopadu před dvěma roky. „V té době zde nebyly žádné bytové prostory. Zástupce vlastníka tehdy slíbil, že vše vyklidí. Následně podal na stavebním úřadu žádost o rekolaudaci na dvě bytové jednotky a zdržuje se zde plus minus patnáct osob," shrnula místostarostka s tím, že letos se situace kolem objektu vyhrotila na začátku léta. „Situaci jsme řešili a podle sdělení vlastníka sousedního penzionu se přes prázdniny značně zklidnila.Upozornili jsme stavební úřad, který v červnu letošního roku provedl šetření a uložil zástupci vlastníka provést opatření, ten na to ale nereagoval. Bylo tedy vydáno rozhodnutí a jsou uložena nápravná opatření s termínem do konce října. Bude záležet na postupu správních orgánů. Z hlediska samosprávy jsme udělali vše, co bylo možné, včetně upozornění úřadu práce na vyšší počet osob, než je přípustné," doplnila.

V souvislosti se žádostí o dotaci na pozici romského terénního pracovníka upozornil Zdeněk Kutil na jednu část v odůvodnění, která se týkala další problémové lokality v Pasovské ulici. V tomto případě vytkl vedení města, že podle informací uvedených v odůvodnění k dotaci plánuje město zřídit v domě s číslem popisným 150 azylový dům. „Není to tak dlouho, co jsme tu řešili problematiku hotelu Vltava, aby zde nevznikl azylový dům, a v zastupitelstvu se potom budou projednávat materiály, ve kterých tvrdíte, že zde bude vznikat další azylový dům," podotkl Zdeněk Kutil.

Podle místostarostky sice město uvažuje o změně režimu v uvedeném objektu, ale rozhodně by se nemělo jednat o azylový dům a už vůbec ne pro lidi mimo Vimperk. „Pokud se týká Pasovské 150, naším záměrem bylo v jednom patře zřídit startovací byty a v jednom mít jeden až dva byty, do kterých bychom mohli ve statutu azylového bydlení umístit naše nikoliv cizí rodiny. Ten objekt by v žádném případě neměl být přestavěn jako kompletní azylový dům," oponovala místostarostka. město podle jejích dalších slov uvažuje v objektu snížit jeho obyvatelům náklady na bydlení zřízením lokálního topení. „To je systém, kdy by si nájemníci vlastním zajištěním topení mohli snížit náklady na bydlení. A totéž je popsáno i v programu prevence kriminality. To neznamená, že by byl v Pasovské 150 azylový dům, to je naprosto špatně vykládáno," ohradila se Jaroslava Martanová.