Digitální ortofotomapa byla sice pořizována již před rokem 2006, ale jen pro jednotlivé lesní správy v souvislosti s přípravou lesního hospodářského plánu. Od roku 2006 se každý rok pořizuje ortofotomapa celého území Národního parku Šumava. Vyhodnocení stavu lesa z ortofotomapy provádějí pracovníci z oddělení geografických informačních systémů.

Tento týden představilo vedení Správy NP a CHKO Šumava veřejnosti nejen způsob vyhodnocení stavu lesa kůrovcem v uplynulých letech nejvíce zasaženého území Modravska a Srňska, ale také princip leteckého snímkování. Výstupem je speciální ortofotomapa. Zpracování získaných dat má na Správě na starost Pavel Němčák.

K čemu a jak využívá Správa parku letecké snímky?
Většina lidí už dnes z internetu zná klasické ortofotomapy v přirozených barvách, které samozřejmě také využíváme. Ale pro  potřebu zjišťování stavu lesních porostů, kdy musíme umět rozlišit zdravé porosty od porostů s odumřelým horním stromovým patrem, využíváme kombinované ortofotomapy  v přirozených barvách se záměnou červeného pásma za blízké infračervené pásmo. Výsledná ortofotomapa má stejně vysoké rozlišení s detailem 20 centimetrů, což umožňuje zaznamenat přesnou hranici změněných ploch (odlesněných ploch, polomů), navíc nám umožňuje díky vhodnému výběru pásma také přesněji rozlišit zdravý porost od napadeného. Můžeme obraz vyhodnocovat až při měřítku 1:500 při stále dostatečné kvalitě. Na plochách sledujeme stojící a ležící souše, polomy, odlesněné plochy s ponecháním či bez ponechání hmoty, a to v kontrastu se zdravým porostem. Vlastní vyhodnocení celého území Šumavy provádí jeden člověk zhruba jeden měsíc. Musí zpracovat aktuální stav a porovnat ho se stavem v předchozím období. Do budoucna chystáme také podporu odborným pracovníkům při zjišťování údajů týkajících se viditelné obnovy lesa a podobně.

Které období je pro snímkování nejvhodnější?
Pro letecké snímkování je smluvně určeno období s pevně vymezeným časovým rozpětím od konce srpna maximálně do konce října tak, aby byl dostatečný časový prostor Šumavu nasnímkovat, a to hlavně z hlediska počasí. Ideální je snímkování v jednom, dvou dnech po sobě jdoucích. Ne vždy je to reálné. I když se běžnému pozorovateli může zdát, že jsou ideální podmínky pro viditelnost, i slabý opar může velice negativně ovlivnit výslednou kvalitu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu je na Šumavě průměrně pouze zhruba šest dní v roce ideálních pro nasnímkování celého území.

V čem se liší letecké snímky, které využíváte, od běžných leteckých snímků?
Výsledná ortofotomapa je kombinací dvou metod, a sice se jedná o ortofotomapu v pásmu přirozených barev, kde je červené pásmo nahrazeno blízkým infračerveným pásmem. Využívá se toho, že vegetace neobsahující chlorofyl má v tomto pásmu výrazně vyšší odrazivost, takže na výsledných snímcích vypadá každá souše oproti zdravému porostu kontrastněji.

Máte možnost ze snímků zjistit i porosty, které jsou v počátcích napadení kůrovcem?
Fázi po napadení kůrovcem ortofotomapa rozlišit nedokáže. Mohou být sice místa, kde je možné pozorovat jisté odlišnosti a některé stromy se mohou například jevit jako našedlé, ale je třeba počítat s jistou chybovostí, protože taková změna barevnosti může být zapříčiněna například tím, že strom je porostlý lišejníkem. Vždy je potřeba takové výjimky posuzovat v celkovém kontextu. Pokud se strom nachází v souvislejším uschlém porostu, pak lze odhadnout, že i tehdy se jedná o kůrovcem napadený strom, ale v místech, kde je porost nezasažený, mohou být příčiny i jiné.

Není možné využít například satelitní snímky?
Běžné satelitní snímkování pro tento účel nevyužíváme, i když i takové snímky máme. Většinou je ale s ohledem na omezené rozlišení nepoužíváme. Pokud bychom chtěli mít k dispozici satelitní snímky s vyšším rozlišením a ve větším detailu, bylo by to logicky i finančně náročnější. Proto máme k dispozici satelitní snímky, které jsou volně dostupné, ale ty neumožní provést pro naše účely stejně kvalitní rozbory, jaké nám umožní letecké snímkování.

Nebylo by lepší provádět snímkování v jarním období?
Podzimní termín vybraný pro snímkování má své důvody. Je pravdou, že v jednom roce se provádělo snímkování i v jarních měsících. Ale s ohledem na finanční možnosti není možné provádět snímkování dvakrát ročně. Podzim je výhodnější i z toho důvodu, že je v tomto období většinou rojení kůrovce u konce. V zimním období pak již můžeme poskytnout výsledky vedení  Správy parku, které může plánovat a připravovat se na další sezónu.