Případ se odehrál před několika dny jen pár kilometrů od Nové Pece na Prachaticku při naháňce. „Myslivci pustili své psy, kteří nahánějí zvěř, v té chvíli se to stalo,“ popsal událost ředitel Vojenských lesů a statků Horní Planá Michal Frnoch. Pro majitele psa Miroslava Novotného byla fenka Koryna členem rodiny a citlivou událost už nechce komentovat. Hornoplánští lesníci si ještě před pár dny mysleli, že vlk je plaché zvíře a že při setkání s lidmi uteče.
Vše o vlcích na Šumavě
najdete ZDE.
Podle ředitele Vojenských lesů a statků jde o nešťastnou událost a pro jejího majitele navíc velmi emotivní, protože fenu milovala celá rodina. „O tom, že tu vlci jsou, víme, ale byla to podle mého jen otázka času, kdy se něco takového stane,“ dodal s tím, že vlci byli vysazeni, aby korigovali počty spárkaté zvěře. „To se ale neděje,“ krčí rameny.
"Mohu potvrdit, že skutečně došlo k události, kdy při společném lovu na spárkatou zvěř došlo k napadení loveckého psa jednoho z honců vlkem. Pes se vzdálil od lovců a byl napaden smečkou asi sedmi vlků. Střet pes nepřežil. Na honce ani střelce vlci nezaútočili. Takový střet se stal v honitbě vůbec poprvé," uvedl mluvčí Vojenských lesů a statků Jan Sotona
Vlků v šumavské přírodě v posledních letech přibývá. Podle Michala Frnocha to není jen problém Šumavy, ale celé republiky.
Podle Martina Hrbka, starosty Nové Pece, v jejímž katastru se událost odehrála, si musíme všichni zvykat, že vlci tu nebyli a teď jsou. Správa Národního parku Šumava podle jeho slov věděla, že v okolí Nové Pece pár vlků je. „Teď už tu máme smečku,“ říká. Také novopečtí hajní už s touto alternativou počítají. „Když dříve mohl lovec dohledat střeleného kance, dnes už tam prostě nemusí být. Seberou ho vlci. Ta událost s naháňkou je také nová, nikdo nepočítal se smečkou vlků v dané lokalitě. Ale nebyla to procházka s jorkšírem po turistické cestě, ale lov, kterého se účastní cvičení lovečtí psi. A bohužel tam vlci byli a bránili se,“ řekl starosta Nové Pece.
Podle něj to rozhodně neznamená, že lidé mají mít strach vkročit do národního parku. Musejí být ale obezřetní a dodržovat pravidla návštěvníků. „Pokud jdou se psem, tak by ho měli mít nejlépe na vodítku, a ne ho nechat běhat po lese,“ dodává se srovnáním, že kdysi v Tatrách viděl medvědy. „A neznamená to, že tam nepojedu. Stejně tak v Yellowstone potkáte grizzlyho. A ročně jej navštíví čtyři miliony lidí,“ uzavřel.
Čerstvé zkušenosti s vlkem za humny mají také v šumavských Borových Ladách. Starostka obce v samém srdci Šumavy Jana Hrazánková slyšela zavytí vlka, když byla na své zahradě u domu. „Několik lidí mi říkalo, že vidělo vlka přeběhnout přes cestu, ale že by někoho napadl, o tom nevím,“ ujišťuje. Sama je majitelkou tří psů a říká, že psa by v lese na volno nepustila. „I tak si ale myslím, že normální vlk by se měl bát. Na druhou stranu, za každým rohem tady vlk opravu nečíhá,“ dodává trochu s nadsázkou starostka Borových Lad s tím, že vlků v lesích přibývá, protože nemají přirozeného predátora.
Predátorem je pro vlka pouze člověk, ale ten ho střílet nesmí. „Dosud jsem neslyšel o tom, že by na Šumavě smečka sedmi vlků v přítomnosti lovců roztrhala loveckého psa. Jestliže je v leči plné lesníků a jejich psů smečka vlků, kteří zaútočí místo toho, aby utekli, svědčí to o tom, že se vlci ničeho nebojí," tvrdí bývalý ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek.
Nebojácnost vlků má podle něj tři důvody. Jednak jsou na vrcholu potravního řetězce, takže nemají žádného predátora, před kterým by měli být ostražití. "Lovci je ze zákona redukovat nesmí, takže se místní vlk v zásadě nemá čeho bát. On totiž neví, čeho by se měl bát. Za druhé, už ve dvou kusech se cítí vlci sebevědomě a chovají se jako lovící smečka. Jestli jich je osm, jsou v podstatě neohroženi. A za třetí, nikdo nevíme, jak jsou ti šumavští vlci čistokrevní a čistě divocí,“ vysvětluje Jiří Mánek.
Podle jeho názoru vlci dobře vědí, že výstřely na Šumavě jim nepatří. Rána z kulovnice tu prý pro vlka znamená jediné, a to, že někde bude brzy něco k snědku. Proto by dříve nebo později mělo pole jeho názoru dojít k regulaci počtu vlků ve volné přírodě. „Domnívám se, že raději dříve než později. V každém případě to již nyní pro Šumavu chce jasný plán, kdy a jak počty vlků regulovat, jinak jejich sebevědomí a drzost poroste. To bude na orgánech ochrany přírody,“ uzavírá.