Při první světové soutěži trofejí v roce 1937 v Berlíně získalo paroží 1. místo. Dodnes si drží národní prvenství trofeje ulovené ve volné přírodě.

Poprvé byla tato trofej hodnocena na mezinárodní výstavě v Berlíně v roce 1937, kdy se pro hodnocení jeleního paroží používala tzv. Nadlerova metoda. Podle ní měla trofej 246,4 bodů a získala 1. cenu v mezinárodním a 1. cenu v Československém zemském ocenění. Diplom – oznámení o udělení 1. ceny je adresováno knížeti Dr. Adolfu Schwarzenbergovi.

I DALŠÍ UNIKÁTY

Zároveň byla této trofeji udělena medaile a stříbrný pohár říšského nejvyššího lovčího, kterým byl v té době Hermann Gőring. Odlitky medailí i pohár jsou rovněž vystaveny v Národním zemědělském muzeu Ohrada.

„Tato světová trofej, které je již téměř tři sta let, se dochovala díky tomu, že muzeum na Ohradě, založené už v roce 1842, je nejstarší lesnické a lovecké muzeum na světě. V ohradském muzejním fondu je tak řada unikátních sbírkových předmětů, které dokumentují vývoj myslivosti, lesnictví i rybářství v naší zemi,“ sdělil ředitel Národního zemědělského muzea na Ohradě Jiří Houdek.

DRŽÍ SI PRVENSTVÍ

Dlouhou dobu si trofej udržovala světové prvenství. V roce 1967 byla přebodována podle nové upřesněné metody CIC, která se používá dodnes. Podle této metody dosáhla na 257,10 bodů. Ovšem pokud je již trofej jednou experty ohodnocena, ponechává si svou původní bodovou hodnotu. Bodová hodnota se zjišťuje nejdříve tři měsíce po ulovení zvěře komisí mezinárodních expertů a je po další roky trvalá.

„I v současné době patří tato trofej stále ještě na první místo v národním žebříčku trofejí ulovených ve volnosti, ale na čtvrté místo za trofejemi ulovenými v Poněšické oboře. Je však logické, že úlovek trofejové zvěře ve volnosti bývá pro lovce cennější,“ říká kurátorka Národního zemědělského muzea Jana Melcrová.

Historie trofeje: Přestože byl jelen v roce 1730 uloven ve volné přírodě na schwarzenberském panství Český Krumlov Adamem Františkem ze Schwarzenbergu, stavitelem loveckého zámku Ohrada, ujala se později legenda, že byl skolen jeho ženou Eleonorou Amálií z Lobkowicz, která byla, stejně jako její manžel, náruživá lovkyně. Jednalo se o šestadvacateráka, ovšem nerovného – na každé lodyze paroží má jiný počet výsad a výsady se počítají už od jednoho centimetru (L10, P13).