A dva roky se mluví o revitalizaci.


Netoličtí se proto ptají, proč se tak stalo až nyní, v zimě a ještě jinak než bylo původně v plánu. „U škvárového hřiště bylo pro mne nepochopitelné, že si rada města v březnu 2009 něco schválí a pak se děje něco jiného. Na hřiště měla být navezena dvaceticentimetrová vrstva zeminy, ta měla být zválcována a oseta travinou. Vše za deset tisíc korun. Podnikatel z Netolic tam však navezl vše, jen ne kvalitní zeminu. Teď jsou tam kameny, dráty, panely a vše zarostlo lebedou. A ejhle, v rozpočtu na rok 2011 je pod čarou bod revitalizace škvárového hřiště, ovšem už za sedmdesát pět tisíc korun,“ vyjádřil svůj názor předseda kontrolního výboru a jeden z členů netolického zastupitelstva Vladimír Pešek, který tak naznačuje, že současné úpravy by mohly zakrýt nejasnou domluvu před přibližně dvěma lety.


Stav škvárového hřiště a především už jeho delší nevyužití trápí i další obyvatele Netolic. „Nevím, proč se nová zemina navezla až teď a rozhodně také nevím, jestli je dobré všechen ten nepořádek, který tam předtím byl, zavézt. Dráty a střepy od skla totiž nebyly na hřišti výjimkou. I když nyní to alespoň na pohled vypadá lépe,“ zhodnotila jedna z obyvatelek žijící nedaleko již zmíněného hřiště.
K situaci se pro Deník vyjádřil také starosta Netolic Oldřich Petrášek.

Jedním z hlavních bodů, na které se začátkem letošního roku zaměřil kontrolní výbor v Netolicích, se týká škvárového hřiště u místního kulturního domu. Podle slov jeho předsedy Vladimíra Peška byla na něj totiž zhruba před dvěma lety navezena nekvalitní zemina.
K tomu se ještě přidaly další finance, které jsou v letošním roce na jeho revitalizaci opět vyčleněny. „Další bonbonek je ten, že u prvního zavezení neexistuje smlouva mezi dodavatelem zeminy a městem. Prý to bylo ústně domluveno se starostou Petráškem. Pokud by bylo splněno zadání rady města, tak se naše děti mohly téměř dva roky prohánět na hřišti vedle kulturního domu,“ uvedl Vladimír Pešek.


K situaci se ale vyjádřil i starosta Netolic Oldřich Petrášek, který tak ústní domluvu měl schválit. „Rekultivace celého pozemku by město vyšla na několik stovek tisíců korun. Když se tak naskytla možnost, že by se na místo mohla navézt zemina, kterou bychom ještě ke všemu nemuseli platit, možnosti jsme využili. Stejně jako minulou středu, kdy jsme takovou nabídku obdrželi od jedné firmy, která pracuje nedaleko Vodňan,“ uvedl starosta města s tím, že schválených deset tisíc korun v roce 2009 se investovalo na rozhrnutí zeminy a práci s tím spojenou. „Nesouhlasím také s tím, že by na místo byl navezen nějaký stavební materiál. Máme certifikát o složení zeminy, která je v pořádku,“ tvrdil Petrášek.
A jak to tedy bylo s obsahem původní zeminy, která se na hřiště navezla? Jak informoval Jindřich Bukovský, vedoucí odboru hospodářského a životního prostředí, rozbory jasně prokázaly, že ta původní byla nezávadná a neobsahovala žádné těžké kovy ani jiné nebezpečné látky. „Problém byl pouze s velkým obsahem kamenů, a proto se nakonec její navážení zastavilo. Zemina by totiž šla obtížně rozhrnout do tak slabé vrstvy. Je pravda, že se v ní nacházely úlomky betonu, ty se ale odsud odstranily a vyvezly na skládku,“ připustil s tím, že nová zemina pochází ze zemědělského pozemku. „Za její navezení a rozhrnutí město neplatilo nic, proto jsme nabídku na téměř tisíc tun přijali. V původním záměru, kdy bude místo načisto urovnáno a oseto, bychom tak měli pokračovat na jaře,“ uzavřel Jindřich Bukovský.

Škvárové hřiště
– před několika lety bylo využíváno k četným fotbalovým zápasům, zhruba před dvěma lety se na hřiště navezla první zemina, pro velký obsah kamenů se ale její navážení zastavilo. Nová zemina vhodná pro další záměry pochází ze zemědělského pozemku.


V územním plánu, který ještě není schválený, se počítá s tím, že místo by se totiž mohlo upravit pro nějakou odpočinkovou zónu, veřejnou zeleň a podobně. Proto se podle slov starosty Oldřicha Petráška také hřiště začalo vůbec zavážet. „K tomu se ale samozřejmě přidalo to, že škvára není zrovna prospěšná pro zdraví nejen dětí, které si tady hrály a hrají, ale také obyvatel, jež bydlí v panelových domech. Právě k jejich obydlí se totiž dostával při silnějším větru prach z hřiště. Je ale škoda, že to někomu vadí až ve chvíli, kdy se s tím začalo něco dělat,“ odůvodnil myšlenku Oldřich Petrášek.