Tak vypadá tábor vimperských skautů a skautek, kteří táboří nedaleko rodného města. První týden svého pobytu v přírodě mají již za sebou a zatím se jim nadmíru daří. „Počasí nám přeje a vzhledem k tomu, že oddíly se scházejí po celý rok a většina z dětí má za sebou již několik táborů i vícedenních výprav, je vše bez problémů,“ zhodnotila dosavadní průběh táboření vedoucí tábora Lenka Vaverová. Přestože je tábor postavený doslova na zelené louce, skýtá vše potřebné.
Nejnáročnější je dodržet základní hygienická pravidla, ale i zde se pozná letitá zkušenost. „Je to složitější, ale dá se to zvládnout. Podsady jsou vyzkoušeným stanem i do nepohody a vzhledem k tomu, že každý den jezdíme nakoupit, není problém s uskladněním potravin. Pečlivé mytí rukou či nádobí a pořádek při přípravě jídla jsou rovněž bez problémů,“ prozradila, jak skauti čelí nebezpečí, které může tábor znenadále ukončit, studentka medicíny Lenka Vaverová. Koneckonců i to, že vimperští skauti neměli za dvacet let táboření ve volné přírodě žádné problémy, svědčí, že hygienu zvládají. Přesto pro ně budoucnost může přinést řadu komplikací. Neustále přísnější předpisy zřejmě zanedlouho znemožní tábory bez kanalizace, splachovacích záchodů, profesionální jídelny a dalších, pro mnohé nezbytných, doplňků. Otázkou zůstává, zda to nakonec bude pro společnost a rozvoj dětí přínosnější. Nicméně děti tyto problémy nevnímají a důležitý je pro ně program tábora.
„Základem programu je celotáborová hra a pak spousta dalších aktivit v přírodě. Nezapomíná se ani na estetiku, rukodělné činnosti, sport či kulturu a duchovní rozvoj. Když se děti nenudí, nezlobí, a jak bylo řečeno, vzhledem k tomu, že se všichni minimálně rok znají, je tu dobrá parta,“ podotkla k programu další z vedoucích Barbora Szpuková. Skauti se nebojí ani deště, který by měl podle předpovědi počasí přijít ve druhé části tábora a mají připravenu i mokrou variantu.

Jaroslav Pulkrábek