Prohlídku městečka s velmi bohatou historií jsme zahájili na Mírovém náměstí, kde se žáci mezi sebou podělili o vyhledané informace o zdejších nejvýznačnějších památkách, které přečetli z předem připravených pracovních listů. Prohlédli jsme si tak barokní kašnu s chrliči z roku 1677, barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého vysvěcené v roce 1738, neorenesanční radnici z druhé pol. 19. stol. a nedaleko ležící výraznou budovu školy vystavěnou v neogotickém slohu. Poté jsme pokračovali do Rožmberského domu, kde sídlí muzeum Otakara Kudrny.

Děti si vyslechly poutavý přednes o zdejších národopisných sbírkách a nové informace si zaznamenávaly do pracovních listů, které si později odloží do svého portfolia. Žáci se zde seznámili s tradicemi řemeslných cechů, s osobností J. Štěpánka Netolického, nejslavnějšího rodáka Netolic, význačného rybníkáře a stavitele ve službách mocných Rožmberků, tzv. rožmberského fišmistra, dále si prohlédli lidové kroje, archeologické nálezy z doby bronzové a řadu zajímavých předmětů jako třeba faksimile Kosmovy kroniky, kde se nachází nejstarší zachovaná písemná zmínka o Netolicích, vázu z uranového skla, sbírku dýmek či nůžtičky zvané kratiknot. V budově nás zaujala mimo jiné překvapivě hluboká zamřížovaná studna, která díky osvětlení působila jako bezedná propast. Za zmínku stojí také pěkná sbírka zdejších vltavínů.

Poté jsme se odebrali do archeoparku Na Jánu, kde jsme prozkoumali věrnou rekonstrukci opevnění, jaké se stavělo v době raného středověku. Následovala prohlídka renesančního zámku Kratochvíle, kde jsme měli možnost navštívit všech 16 přístupných místností i zámeckou kapli a částečně i zahrady. Lovecký zámeček zaujal bohatou štukovou a freskovou výzdobou. Zdá se, že děti nejvíce pobavila přenosná šlechtická toaleta, sbírka zbraní a také přípravná místnost, kde byla k vidění bohatá instalace dobových pokrmů: zmrzlina s fondánem, cukrové pusinky, svatojakubské mušle, ráčci, ryby a zvěřina, mísy plné ovoce a oříšků, plněné koláče, zkrátka pravá šlechtická hostina jak má být. Samozřejmě jsme všichni dostali hlad, to už se ale naštěstí pomalu nachýlila prohlídka ke konci a v naší milé školní jídelně na nás již čekaly pravé dobroty od paní kuchařek.

Stanislava Zíková, třídní učitelka 6.A