Regionální agrární komora Jihočeského kraje v čele s ředitelkou Hanou Šťastnou potvrdila, že problémy s nedostatkem sena se v regionu objevují, ale ne plošně.

Svědomití hospodáři nedostatek sena a slámy řešili už na podzim. Každý se snažil zajistit zásoby, se kterými vydrží do příští sklizně. Čím více se blíží jaro, tím je jasnější, kdo může prodat nadbytečné zásoby krmení a cena vyšponovaná spekulacemi už neroste.

„Nezaznamenali jsme na jihu Čech případ, že by chovatel musel kvůli nedostatku krmiva významně redukovat stavy nebo rušit chov,“ zdůraznila ředitelka. Snížit počet kusů dobytka kolikrát ani nebylo možné, protože sucho postihlo celou Evropu. Jatka měla přeplněnou kapacitu, nepřijímala zvířata nebo na ně byl pořadník.

Odbyt živého mladého dobytka vázl a chovatelé kvůli nezobchodovaným kusům museli zajistit krmení nad rámec obvyklého množství. Rozumní zemědělci si v rámci možností vytvářejí zásoby na špatné roky. „Po dvou hubených letech ale žijí z podstaty. Navíc volný trh umí vytvářet paradoxy v podobě zásobování koní na Šumavě kvalitním senem transportovaným v kamionech za slušnou cenu kolem tisícovky za balík,“ sdělila Hana Šťastná. Ta přidala další problémy při krmení dobytka. Na Strakonicku vyhořel seník. Chovatel z Novohradských hor sehnal seno, ale vinou sněhové kalamity měl potíže ho dostat ke zvířatům. „Cestu mu pomáhali zajistit hasiči,“ sdělila.

Na lámání chovatelského chleba dojde letos. Udeří-li opět extrémní horka a sucho, může dojít k cílené redukci stavů přežvýkavců a koní v regionu. Loňské počasí se promítlo do množství žádosti o kompenzace škod na krmných plodinách. Když se srovnají roky 2017 a 2018, je počet žadatelů asi šestkrát vyšší.

Když je teplo, dobytek žere míň
Majitel ekofarmy Zdeněk Nalezený, Novosedly nad Nežárkou na Třeboňsku
Farmář doufá, že mu zásoby sena vystačí do jara, kdy se dobytek začne pást. „Když je teplo, dobytek žere míň. Když se ochladí, tak na tom budu špatně,“ vysvětluje. Zemědělci s dostatkem sena ho prodávají těm, kteří dají nejvíc peněz. Balík sena váží asi 350 kilogramů a za astronomickou cenu 2 až 2,5 tisíce korun ho kupují bohatší sousedé z Rakouska. „Když mi seno dojde, nezbude mi nic jiného než tuhle cenu také zaplatit,“ říká Zdeněk Nalezený. Ušetřit seno není možné. Pokud by ho zemědělec nahradil směsí obilí, docházelo by ke komplikacím při porodech přerostlých telat. V případě nedostatku krmiva nemůže farma snížit stav dobytka. Má ho stanovený Evropskou unií v závislosti na výměře luk. Přistoupit k výrobě náhradních krmných směsí ze zeleného obilí se farmě nepodařilo, protože obilné pole zlikvidovali divočáci a zvěř. Selhávají i státní kompenzace za sucho. „Kdo neměl pojištění luk proti suchu, což vás nenapadne uzavřít, tak dostal jen polovinu vypočítané částky. To je i můj případ. Teď se budeme modlit, aby pršelo,“ uzavřel farmář Nalezený. 

Krmí, ale mají to na hraně
Milan Šusta, majitel Farmy Angus v Mýtě u Hořic na Šumavě, Českokrumlovsko
Že se senem jakž takž vyjde, doufá například Milan Šusta st., majitel rodinné Farmy Angus v Mýtě u Hořic na Šumavě. „Máme to na hraně,“ říká. „Záleží na tom, jak bude dlouhá zima. Zatím krmíme. Šetříme celou zimu, myslím, že bychom mohli vydržet.“ Na pastvinách kolem Mýta se vždy pase několik desítek kusů jeho masného dobytka. Základní stádo tvoří 55 matek, k němu má tři plemenné býky. „Nechal jsem si osmnáct jalovic, jinak jsme všechen zástav prodali,“ říká Milan Šusta. „Loni jsme kvůli suchu sklidili sena jenom jednu třetinu oproti tomu, co jindy. Naštěstí jsem měl zásoby z minulých let, jinak bychom už byli bez krmení. Uvažoval jsem, že bych něco sehnal a koupil, ale buď nebylo co, a když bylo, tak za obrovské ceny.“

Loni si farma kvůli suchu nadělala spoustu senáže, snažili se pastviny sekat, jak to jen šlo. „A dobytek jsme pásli na doraz až do půlky listopadu, dokud na nich jen trochu něco bylo,“ dodal Milan Šusta, který se řadí mezi chovatele, jež si zažádali o finanční kompenzaci za sucho.

Ceny se vrátily k normálu
Robert Blíženec, sedlák u Horní Stropnice na Českobudějovicku
Robert Blíženec chová na 25 koní a 400 ovcí. Loni mu pomohlo, že hospodaří ve srážkově vydatných Novohradských horách. „Sena bylo samozřejmě méně než v předcházejících letech. Ale pro moje zvířata stačilo a zbytek jsem dokonce mohl prodat za ceny, které se konečně vrátily k normálu,“ řekl Robert Blíženec s tím, že poptávku vykrýt nemohl. Doufá, že cena sena se už nikdy nevrátí na 300 korun za balík. „To je stejné, jako byste prodávali rohlík za dvacet haléřů,“ doplnil.

Zásoby mají z předloňska
Předseda Zemědělského družstva Čížová na Písecku Pavel Čapek
Seno pro skot mají v družstvu ještě z vlastních zdrojů. „Krmíme senážemi a silážemi, seno dáváme doplňkově. Loni bylo sena méně, ale pro vlastní potřebu jsme měli vlastní zásoby ještě z předloňska,“ uvedl předseda Zemědělského družstva Čížová Pavel Čapek. Dodal, že zásoby už sice pomalu docházejí, ale seno se jinde kupovat nechystají. Výhled je ale jasný. Jestli bude letošní rok na sena stejný jako loňský, nastanou podle Pavla Čapka velké problémy.

Farmář nestačí zvedat telefony
Farmář Radovan Marek, Křepice na Vodňansku
Farma má rezervu, proto se jí problém se zajištěním krmení netýká. „Držím si méně dobytka a seno, které mám navíc, prodávám,“ řekl majitel. Farma má stálé zákazníky a ceny nenatahuje: 600 Kč za balík. „Samozřejmě vím, že se ceny sena šponují k nesmyslným částkám,“ kroutí hlavou. Stále se mu ozývají lidé, kteří krmení potřebují. „Nedostatek sena po loňském suchu se v poptávce odrazil, každý týden někdo volá, zda ještě seno prodáváme,“ říká.