Starosta Kvildy rozporuje nový návrh plánu péče v Národním parku Šumava a obec se také proto připojila k žalobě. „Zonace jako taková je jiná než ta v obcemi schváleném plánu péče. Chápu bezzásahová místa u Pramenů Vltavy, ale nám zvolená místa zasahují do míst, kde máme zdroje vody pro obec a s tím prostě souhlasit nemůžeme,“ zdůvodnil s tím, že pokud bude obec mlčet nyní, už nikdy se to nespraví. „Vše je jen o dohodě, ale Kvilda a další obce v národním parku jsme nepřistoupili na podmínky Správy NP. Podle mého názoru bychom měli vycházet z odsouhlaseného plánu péče,“ tvrdí.

Václav Vostradovský jednoznačně souhlasí s prohlášením ministra Richarda Brabce, že dalších patnáct let se v NP Šumava nebude smět zvětšit území ponechané přírodě. „To je podle mého názoru dobrá zpráva, neboť změny ve vedení ministerstva životního prostředí a Správy NP vždy měnily také všechny zajetá pravidla či koncepce,“ zhodnotil starosta Kvildy. Podle jeho slov je to vidět právě na Pramenech Vltavy. Ve vedení ministerstva se od roku 1991 vystřídalo asi deset lidí. V čele parku lidí šest.

Podle zrušeného plánu péče je striktně bezzásahové území na pouhých 23 procent rozlohy parku. Jen tam, kde dříve navrhoval předchozí ředitel Jiří Mánek a exministr Tomáš Chalupa. Na dalších šesti procentech rozlohy parku jsou zásahy povolené jen zcela výjimečně. Divočina je tak chráněna na pouhých 29 procent rozlohy parku. V roce 2010 to přitom bylo 30 procent.

„Pokud by taková procenta bezzásahovosti zůstala, budeme spokojení. Jde ovšem o to, kde ty jednotlivé zóny budou. Nesmějí nám zasahovat do míst, kde máme obecní vodní zdroje,“ ujistil.

S ministrem nesouhlasí Jaromír Bláha z Hnutí Duha: „Ministr zklamal tisíce milovníků šumavské divoké přírody, kterým předtím sliboval, že jim divočinu otevře. Těžko může lidem divočinu otevřít, když ji ani neochrání. Ministr chce dál umožnit kácení například i v Hornokvildských a Zhůřských slatích.“ Diskuze není u konce a podle šumavských starostů bude ještě dlouhá.