Domanínská hrobka je dvoupodlažní novogotická stavba ve tvaru osmiúhelníku, s předsunutou věží a oboustranným schodištěm. Obklopuje ji anglický park. V hrobce jsou ostatky 26 členů primogeniturní větve rodu Schwarzenbergů, uvádí památkáři. Letos od ledna do srpna ji navštívilo 27.941, sdělila ČTK mluvčí jihočeských památkářů Markéta Slabová.

"Mohu potvrdit, že v případu sporu o rodové dědictví po hlubocké větvi šlechtického rodu Schwarzenbergů došlo k posunu, jelikož mezi klientkou Elisabeth Pezoldovou a Karlem Schwarzenbergem byla v prosinci 2020 uzavřena dohoda o společném postupu k ukončení dědického řízení. Touto dohodou se strany zavázaly, že budou v dědickém řízení za dohodnutých podmínek postupovat ve shodě," uvedl pro ČT advokát Pezoldové Petr Meduna. Dohodu uzavřeli loni v prosinci.

Zatím není jasné, kdo se o hrobku bude starat. Dosud to dělali památkáři. "Jsou dvě možnosti: buď budeme nadále spravovat hrobku na základě smluvního vztahu, jak jsme to dělali doteď, a na základě podmínek, na kterých se domluvíme, anebo si majitel hrobku převezme do vlastní správy. V předchozích letech se opravovala střecha, sochařská výzdoba, stát do ní investoval v řádech milionů korun," řekl dnes ČTK ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Pezoldová je dcerou Jindřicha Schwarzenberga, dědice Adolfa Schwarzenberga. Jak uvedla ČT, kvůli starým rodovým zvykům dal její otec v závěti přednost mužskému dědici, svému adoptivnímu synu Karlovi z orlické větve rodu. Pezoldová ale tvrdí, že Karel Schwarzenberg porušil poslední vůli jejího otce, která mu přikazovala usilovat o vrácení celého majetku. Protistrana namítá, že mezi Schwarzenbergy se dědilo vždy po mužské linii.

Spor o pozůstalost po Adolfu Schwarzenbergovi se řeší od roku 2006. Pezoldová uspěla až u Ústavního soudu v roce 2012, který vrátil spor na začátek. Nárokem Pezoldové se tak znovu zabýval Okresní soud v Českých Budějovicích. Ten žalobu podle ČT v roce 2017 zamítl, verdikt o rok později potvrdil i odvolací soud. Pezoldová se pak obrátila na Nejvyšší soud, řízení u něj ale obě strany v roce 2019 přerušily s odkazem na to, že se zkusí domluvit mimosoudní cestou.

Hlubocká větev Schwarzenbergů spravovala před II. světovou válkou velký majetek. Stát však v roce 1947 schválil takzvaný Lex Schwarzenberg, zákon, který rod připravil o všechny državy. Po roce 1989 vrátil stát majetek pouze chudší orlické větvi Schwarzenbergů, z níž pochází i někdejší ministr zahraničí. Nemovitosti hlubocké větve zůstaly státu.