Až několik stovek kilometrů čtverečních tvoří teritorium jednoho dospělého jedince rysa ostrovida. Kořist ulovená jedním zvířetem slouží jako potrava pro více jedinců. S ulovenou kořistí, kterou tvoří až z osmdesáti procent srnec obecný, nakládá rys úsporně.


I takové výsledky poskytl týmu odborníků z Národních parků Šumava a Bavorský les pětiletý výzkum ekologie rysa ostrovida a srnce obecného v horském ekosystému. Celý výzkum byl podle zoologa Správy NP a CHKO Šumava složitý především vlivem samotářského a utajeného života rysa ostrovida. Právě proto jsou údaje získané z telemetrického sledování, snímků pořízených fotopastmi, ale i genetickým výzkumem obrovsky cenné.

Rys, kterého se podařilo v oblasti Šumavy vyhubit koncem devatenáctého století, se začal na Šumavu vracet díky znovu vysazení v Bavorsku v sedmdesátých letech minulého století. Další introdukce rysa na Šumavě se uskutečnila v osmdesátých letech také na českém území. V té době se jednalo o sedmnáct jedinců. „Podle výsledků ukončeného výzkumu žije nyní na sledovaném území několik desítek dospělých jedinců," uvedl Luděk Bufka.

V následujících pěti letech bude monitoring rysa na Šumavě pokračovat, ovšem již bez telemetrického sledování jen za pomoci fotopastí a dalších neinvazivních sledovacích metod. Více k výzkumu v zítřejším tištěném vydání Deníku.