Za názvem soutěže se ukrývají tři disciplíny: desetiminutový opis na klávesnici, autorská korektura a wordprocessing. Vimperští studenti se zúčastnili prvních dvou.
Mezi téměř čtyřmi desítkami studentů z jihočeských středních škol se ti Vimperští rozhodně neztratili. Hlavní organizátorka jihočeského kola Dana Frnochová z Gymnázia a Střední odborné školy ekonomické ve Vimperku byla s odvedenými výkony spokojená. „Hlavně se to týká autorských korektur," říká Dana Frnochová, která ve Vimperku vyučuje právě odborné ekonomické předměty.
Autorská korektura textu spočívá v tom, že soutěžící dostanou text označený korekturními znaménky a text pak podle nich v počítači upravují v časovém limitu deseti minut. Hodnotí se, kolik korektur za stanovený časový limit stihnou. Je pravda, že soutěžící vlastní obsah textu příliš nevnímají. Dopředu ho nevidí, a pak už se soustředí výhradně na korekturní znaménka a provedení vyznačených změn.
Nejčetnější byla skupina v disciplíně Opis na klávesnici, které se účastnilo 26 soutěžících. V této disciplíně měli za úkol za deset minut přepsat daný text. Hodnotí se jak rychlost, tak přesnost opisu. Pokud stanovené limity soutěžící nesplní, je diskvalifikovaný. „To se bohužel stalo naší studentce Anetě Kučerové. Sice měla vysoký počet úhozů, ale srazily jí to odečty za chyby v textu. V soutěži jsou dost tvrdá pravidla, například za jednu chybu se odečítá padesát úhozů. Když píšeme prověrky ve škole, odečítá se za chybu deset úhozů," vysvětluje Dana Frnochová. Podle jejích slov by se bez chyb mohla Aneta dostat i na páté místo. „Když se podívám do výsledků, měla 3432 hrubých úhozů, nicméně také 21 chyb. Když jsem si s ní večer ještě dopisovala, přiznala, že měla velikou trému a že se jí klepaly prsty. Sama věděla, že tam bude mít chyby. Je to hodně o momentální psychické pohodě, můžete mít stokrát natrénováno, ale přijde tréma a všechno je jinak," upozornila Dana Frnochová.
S výsledky svých studentek je spokojena třídní učitelka třetího ročníku obchodní akademie Pavla Heřtová. „Holky dopadly výborně. V korekturách vyhrála Eva Srncová a zbylé tři podaly také vynikající výkony. Monika Reinoldová skončila pátá, na šestém místě Jana Fleischmannová. Jiřina Bílá v opisu na čas skončila osmnáctá z šestadvaceti soutěžících. Každopádně jsou to skvělé výsledky, i když hodně asi zapůsobila tréma a nervozita," chválí své studentky Pavla Heřtová.
Mezi soutěžící v disciplíně opis textu usedl i jediný zástupce vimperských studentů z gymnázia, Milan Vrábel. I jeho výkon ohodnotila Pavla Heřtová kladně, byť není jejím studentem. „Pokud se týká jediného chlapce z naší školy Milana Vrábela, ten skončil jedenáctý v opisu, což považuji za opravdu hodně dobrý výsledek, když si vezmete, že na gymnáziu se psaní na klávesnici věnují pouze v prvním ročníku. To, že se dokázal prosadit mezi studenty ostatních škol, kteří se psaní na klávesnici věnují třeba i čtyři roky, je opravdu hodně dobré," dodala Pavla Heřtová.
Její slova potvrdila i Dana Frnochová, která studenty z Vimperku na soutěž připravovala. „Psaní na klávesnici máme na gymnáziu zakomponované jako předmět v prvním ročníku dvě hodiny týdně. Milan Vrábel se mi už v loňském roce jevil dobře, tak jsem ho při školním kole pozvala, umístil se na třetím místě, takže jsem ho nominovala i do krajského kola. Bohužel byl nemocný, takže přišel vyloženě na soutěž a zase si šel domů lehnout. Ale i tak měl velmi dobrý výsledek," hodnotí Dana Frnochová.
To, že především korektura dala soutěžícím pořádně zabrat, potvrzují i studentky třetího ročníku obchodní akademie, které v soutěži zastupovaly Vimperk. „Text, který jsem dostala, byl asi nejsložitější, jaký jsem kdy dělala. Byly hodně těžké korektury, chvílemi jsem se v textu docela ztrácela. V textu jsou vyznačené chyby a úpravy, které musíme provést, část textu je třeba přesunout jinam a podobně. Abych pravdu řekla, moc jsem nevnímala, co to bylo za text, jenom jsem opravovala. Byly to čtyři listy, dostala jsem se na druhou stránku, víc jsem nestíhala. Měli jsme na to deset minut, až ke konci jsem trochu vnímala, o čem vlastně text byl," říká Monika Reinoldová.
Se stejným textem se museli vypořádat všichni soutěžící. Nakonec si se záludnostmi zadaného úkolu nejlépe poradila Eva Srncová, která postoupila do celostátního kola. „Text, který opravujete, moc nevnímáte, prostě jedete po vyznačených chybách a úpravách. Byl to docela těžký text, obvykle máme kolem šedesáti osmi korektur, tentokrát jsme jich zvládli do šedesáti. Hodně jsem se v tom textu ztrácela při přesouvání, ale jak jsem se ptala, nebyla jsem sama," svěřila se Eva Srncová krátce po soutěži. V té chvíli ještě netušila, že ve své disciplíně podala nejlepší výkon ze všech soutěžících.
Protože autorská korektura nepatří k tomu stěžejnímu, čemu se studentky obchodní akademie věnují, na soutěž se musely připravovat. „Korekturu jsme se probírali ve druhém ročníku, ale spíš okrajově. Teď jsme před soutěží trochu trénovali. Bylo docela fajn, že jsme přípravu měli místo některých vyučovacích hodin. Ve třídě jsme si pak všichni vyzkoušeli všechny soutěžní disciplíny, a ti nejlepší se pak vybrali na soutěž. Jenom z naší třídy se vybíralo ze šestnácti studentů a na krajské kolo jsme postoupily tři na korektury a jedna na opis textu," doplnila Jana Fleischmannová.
Když přicházeli studenti do místností, v nichž byly připraveny počítače s jejich jmény, někteří měli pod paží vlastní klávesnici. Pravidla soutěže umožňují psát na vlastní klávesnici. Jak vysvětluje Jiřina Bílá, která vimperskou školu zastupovala spolu s Anetou Kučerovou a Milanem Vrábelem v desetiminutovém opisu textu na klávesnici, má to svůj důvod. „Je to docela velký rozdíl, i když se to nezdá. Na některých klávesnicích jdou některé klávesy hůř, při soutěži to pak může být hodně znát. Proto jsem si nakonec na soutěž vzala klávesnici z jiné učebny, protože ta připravená mi moc nevyhovovala," říká studentka třetího ročníku obchodní akademie. Kam zamíří po škole, sice ještě neví, ale znalosti grafických předmětů se jí určitě budou hodit. „Hodně mně to baví, takže to nedělám pro nějaký rekord, ale spíš pro zábavu. Na soutěž jsem se připravovala ve škole a pak docela hodně doma," dodává.
Za počet čistých úhozů, kterých někteří soutěžící při opisu dosáhli, by je na škole čekala jednička a dost možná třikrát podtržená. I když by to pochopitelně nebylo hned v prvním ročníku. „Na začátku to není o rychlosti, soustředíme se na to, aby studenti zvládli klávesnici deseti prstovou hmatovou technikou, s tím, že píší poslepu bez dívání na klávesnici. V prvním ročníku jde hlavně o zvládnutí celé klávesnice, aby se naučili psát přesně," říká Dana Frnochová. Rychlost přijde na řadu až ve vyšších ročnících. „Pokud se týká limitů, na jedničku by měli studenti na konci druhého ročníku zvládnout 200 úhozů za minutu. Když to srovnám s výsledkem prvního soutěžícího v úterý při soutěži, tak ten měl za minutu 374 čistých úhozů, to už je opravdu hodně slušný výkon," dodala.
Psaní na klasickém mechanickém psacím stroji si dnešní studenti představit neumějí. „S mechanickými psacími stroji se už dnes studenti nesetkají. Na začátku píší na elektronických psacích strojích, na kterých nemohou opravovat chyby, což je pro učení docela výhodné. Další výuka už je čistě na počítačových klávesnicích. Notebooky tu sice nemáme, ale studenti je většinou mají doma, takže srovnání mají a tvrdí, že je rozdíl hlavně v citlivosti klávesnic," říká Dana Frnochová.
Mistrovství České republiky v grafických předmětech organizuje Národní ústav vzdělávání Praha. „Týden před soutěží jsme od nich obdrželi zadání soutěžních disciplín. Vítězové krajských kol jsou pak nominováni na republikové kolo, ale není jisté, zda se ho nakonec všichni zúčastní. Ve stejný den, jako u nás, se totiž konala i další krajská kola a může se stát, že jinde i druhý v pořadí bude mít lepší výkon, než vítěz u nás," upozornila hlavní organizátorka jihočeského krajského kola. Svým způsobem je ráda, že mají soutěž za sebou. „Je to hodně náročné na organizaci. Naposledy jsme ji pořádali v roce 2002. Není to jen o jednom člověku. Od podzimu loňského roku to připravoval celý tým zhruba deseti kolegů, kteří mi pomáhali s přípravou, od ledna už jsme se scházeli pravidelně s tím, že každý měl něco za úkol tak, aby to celé klaplo. Jsme rádi, že se to nakonec povedlo a máme už kladné ohlasy. Bylo to náročné i finančně, takže bych chtěla poděkovat i všem sponzorům, kteří nám hodně pomohli," doplnila na závěr Dana Frnochová.