David Havlík, trenér karatistů z Prachatic, nechápe, proč vlastně přesně vypisuje údaje a vyčísluje skutečný rozpočet klubu, když na konec na to stejně nikdo nekouká. „Nehážu si tam čísla jen tak od boku a stejně rok co rok dostanu stejnou částku,“ ukazuje naštvaně na tabulku po rozdělení dotací, která třikrát po sobě přiřkla karatistům pouhých 55 tisíc korun. „Nikdo z komise mi nevysvětlí, jak k číslu došli,“ kroutí hlavou. Oddíl karate v Prachaticích pracuje 179 dětmi. „Dětí máme dost, úspěchy výjimečné a ostatní mají více než my,“ zlobí se.

Karatedo klub Tsunami Prachatice hostil již devětkrát v Prachaticích karatisty a lektory z celého světa při letním mezinárodním soustředění Gasshuku.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs

Výsledky, které má prachatický oddíl karate, nemá podle Davida Havlíka, trenéra karatistů, žádný jiný oddíl v Prachaticích. „I přesto dostáváme nejmíň dotací od města ze všech místních klubů,“ zlobí se a doplňuje, že jeho svěřenci vozí medaile z evropských i světových šampionátů. Poukazuje na fakt, že jedním z kritérií bylo také získat peníze odjinud než z města. „A já zrovna hledám zdroje všude. Jen letos jsem podal devět žádostí,“ zdůrazňuje s dovětkem, že je rád za každou korunu, jen nechápe, proč právě karatisté zůstávají mnoho let na vedlejší koleji. David Havlík, trenér prachatických karatistů poukazuje hlavně na fakt, že komise nepřihlíží k úspěchům jeho svěřenců.

David HavlíkZdroj: Archiv DeníkuDavid Havlík:

„Teď máme pozvánku od českého reprezentačního týmu na mistrovství světa v Irsku. A protože jde o mládežnické kategorie, musíme si náklady na účast zaplatit sami. Na to prostě nemáme, tak se může stát, že zůstaneme doma."

Prachatičtí karatisté v loňském roce přivezli medaile nejen z republikových, ale také světových závodů. Mají zlato z evropského poháru mládeže, zlato z mistrovství Evropy, bronz z mistrovství světa. K tomu další čtyři republikové tituly a tituly z národních pohárů. Karatista Alice Anderlová je druhou nejlepší sportovkyní Prachaticka za rok 2016. „Teď máme pozvánku od českého reprezentačního týmu na mistrovství světa v Irsku. A protože jde o mládežnické kategorie, musíme si náklady na účast zaplatit sami,“ popsal a upřesnil, že jde o 54 tisíc. „Na to prostě nemáme, tak se může stát, že zůstaneme doma, stejně jako musel zůstat doma před dvěma lety Jiří Hrdlička,“ doplnil smutně. (Jiří Hrdlička se měl zúčastnit mistrovství světa v Japonsku, a protože se nepodařilo sehnat potřebných 80 tisíc korun, nemohl se ho zúčastnit, pozn. aut.). David Havlík se tak pozastavuje nad tím, kdo rozhodl o tom, že karatisté prostě dostanou padesát pět tisíc. „Vyúčtoval jsem 194 tisíce a ty mají reálný základ. Chápu, že mi nemohou dát všechno, ale třetinu,“ kroutí hlavou a ukazuje na tabulku, z níž lze lehce vyčíst, že karatisté nikdy nedostali ani třicet procent požadované částky, zatím co ostatní oddíly mají i přes padesát procent požadované sumy. A už vůbec nechápe odpovědi, že Alice Anderlová není z Prachatic. „Reprezentuje ovšem prachatický oddíl a myslím, že velmi úspěšně,“ uzavřel David Havlík.

Budova Městského úřadu v Prachaticích. Ilustrační foto
Pokud mají problém sportovní oddíly, mohou kontaktovat starostu města

Při schvalování grantů prachatický starosta Martin Malý upozornil, že systém nikdy nebude spravedlivý pro každého. „Jednomu oddílu ubereme, druhému přidáme. Tolik peněz, abychom uspokojili požadavky všech a do plné výše, prostě nemáme,“ řekl.

To, že rozdělování peněz není úplně spravedlivé připouští také Jan Turek, trenér prachatických hokejbalistů, i přesto, že si na výši dotace od města Prachatice nestěžuje. „Měla by vzniknout komise, která by si sezvala zástupce spolků a klubů. A měla by prodiskutovat pravidla, která by podle nich byla rovná pro všechny,“ myslí si. Nastavit by je šlo nejen podle členské základny, ale třeba i úspěchů. „Přihlédnout by se mělo i k tomu, zda jsou trenéři placení, nebo to dělají zdarma či podle rozpočtů klubů,“ navrhuje.

Z vystoupení Crabdance při Slavnostech Zlaté stezky 2016.Zdroj: Deník/Miroslav Fuchs

Nic jiného než být spokojená nezbývá Monice Kobanové, trenérce a majitelce Tanečního studia Crabdance Prachatice, ale kdyby její tým dětí dostal více peněz, prý by to bylo úžasné. Každá koruna snižuje výdaje rodičů dětí, které do Crabdance chodí a reprezentují město závodech. Náklady na soutěže jsou vysoké, sto dětí z Crabdance se účastní reprezentačních soutěží po celé republice a startovné za jedno dítě je 100 až 250 korun.

Monika KobanováZdroj: Archiv DeníkuMonika Kobanová:

„Komise by měla znát realitu jednotlivých oddílů. Každý sport má odlišné hodnocení soutěží, odlišné zázemí, odlišné potřeby na reprezentaci města, kraje či republiky i odlišné přípravy na soutěže či utkání."

Podle Moniky Kobanové je důležité operovat s realitou a ne zakládat rozdělení peněz na pocitech. „Neměl by být problém sestavit skupinu lidí, která by navštívila ten spolek či oddíl, a zjistila by zázemí a roční náklady na provoz jednotlivého oddílu. Není správné si sedat k vyplněným papírům a operovat s domněnkami a pocity,“ myslí si. Podle jejího názoru se vyzdvihují spolky, které ani takovou pomoc na reprezentaci nepotřebují. „Komise by měla znát realitu jednotlivých oddílů,“ stojí si za svým taneční trenérka a upřesňuje, že ji ani její studio za celou dobu nikdo neoslovil a na nic nezeptal. „Oni prostě nezjišťují a od stolu rozdělují. Ráda bych vysvětlila to, co není komisi jasné,“ doplnila.

Ilustrační foto
Prachatičtí dají dva miliony sportovcům

Monika Kobanová si je vědoma toho, že není možné sestavit jasnou tabulku, podle které by se peníze rozdělily. „Každý sport má odlišné hodnocení soutěží, odlišné zázemí, odlišné potřeby na reprezentaci města, kraje či republiky i odlišné přípravy na soutěže či utkání,“ vysvětluje. Taneční trenérka ví dobře, že někdo nepotřebuje nic, jiný musí zaplatit pronájmy i za zkušené trenéry či lektory. „Podle zjištění komise u jednotlivých oddílů by se určitě daly rozdělit peníze lépe a účelně,“ zakončila.

Ly:Ko se stará o sportovní aktivity mládeže v Prachaticích jak v zimě, tak létě.Zdroj: Deník/Vladimír Klíma

Velmi podobný názor má také Lenka Dostálová, trenérka lyžařů a cyklistů prachatického týmu LY:KO. Potvrdila slova Moniky Kobanové, že se nikdy nikdo nezajímal o to, jak vlastně jednotlivé oddíly fungují, kolik dětí chodí na tréninky a vůbec celkovou činnost klubu.

Lenka DostálováZdroj: Archiv DeníkuLenka Dostálová:

"Nikdo z nás nemá na ty peníze právní nárok a můžeme být rádi za to, že něco dostaneme. Dodávám však, že se mi vůbec nelíbí hodnocení podle členské základny."

Nikdy se prý nikdo nepřišel podívat jak na trénink, tak na akce, které se sportovci z LY:KO zúčastnili. „Za prvé říkám, že nikdo z nás nemá na ty peníze právní nárok a můžeme být rádi za to, že něco dostaneme. Dodávám však, že se mi vůbec nelíbí hodnocení podle členské základny. Podle toho se nedají jednotlivé kluby porovnávat a peníze podle toho rozdělovat. A za tím si stojím,“ řekla rezolutně s tím, že členská základna by měla být jen okrajovým kritériem. Podle jejího názoru chybí v komisi odborník, jenž sleduje jednotlivé sporty, dokáže výsledky prachatických sportovců srovnat například v republikových tabulkách. Podle Lenky Dostálové by mohly být zohledněny olympijské sporty, mohly by se srovnávat časy prachatických sportovců s rekordy v republice.

Možná právě na nějaký podobný model, který navrhují sami trenéři dojde. Starosta Martin Malý má totiž sestavit písemná a jasná pravidla rozdělování městských dotací pro sportovce. „Ke zmiňovaným podmínkám jako je členská základna klubů nebo jejich rozpočty ale přihlížíme už několik let. Proto také žadatelé tyto informace do žádostí vyplňují,“ zdůraznil Martin Malý s tím, že je zřejmé podle čeho se komise rozhoduje.

Ilustrační foto
Dotace pro sportovní oddíly dostanou pravidla ještě letos