Logo Deník na návštěvě.Zdroj: Deník

Vojtěch Vocelka z Kvildy je součástí týmu, který se stará o běžecké stopy. Najet je v okolí Kvildy trvá přes tři hodiny.Vojtěch Vocelka.Zdroj: Deník / Jana VandlíčkováRád má ale také zimní sporty, když se přistěhoval na Šumavu, učil v lyžařské škole. Vlastní obchod se sportovním zbožím, s manželkou provozují penzion a půjčovnu lyží, sněžnic a kol. V zimě rád vyběhne na běžkách, jeho děti na běžkách jezdí závodně. V létě zase společně poznávají krásy Šumavy na kole.

Vojtěch Volcelka ale také usedá do rolby a stará se o běžecké stopy. Práci rolbaře chtěl vyzkoušet a už mu to zůstalo. V okolí šumavské Kvildy se protahuje asi padesát kilometrů, pravidelně je to asi o dvacet kilometrů méně a někdy se jezdí i dvakrát v týdnu. „Podle toho kolik je sněhu,“ upřesňuje. Při každé vyjížďce v rolbě stráví asi tři a půl hodiny a o místo za volantem se střídá se dvěma dalšími kolegy. Najdou se prý i nadšenci, kteří vyrazí do stopy hned za rolbou.

„To je ale stopa ještě měkká. Větší problém jsou pěší turisté, kteří stopu rozšlapou. Není to často, ale stává se,“ konstatuje. Vojtěch Vocelka nazouvá běžky i pětkrát v týdnu. „Využívám celé kvildské okolí, nemám vyhraněnou trasu,“ říká s tím, že často vyráží, aby zjistil v jakém stavu stopy jsou a zda má smysl s rolbou vyjet. Turisté se podle jeho slov ptají na rovinaté úseky. Nejvíc zatížené jsou ty z Kvildy na Horskou Kvildu nebo na Prameny Vltavy. Letos je turistů málo, Kvilda je v týdnu vylidněná, na sjezdovce se bobuje a ve stopě je jen pár skalních běžkařů.