Zhoršující se situace ohledně koronaviru na Prachaticku vedla jihočeský krajský krizový štáb v pondělí 27. července 2020 k přijetí některých nových opatření, například od úterní půlnoci platí povinnost nošení roušek na úřadech při kontaktu veřejnosti se zaměstnanci. V platnosti zůstává třeba povinnost nošení roušek ve zdravotnických zařízeních. Doporučeno je třeba i nošení roušek v MHD. Na Prachaticku, kde je nyní jedno z ohnisek nákazy, jsou opatření přísnější a platí navíc například povinnost nošení roušek ve všech vnitřních prostorách kromě domova, ve veřejné dopravě a jsou zakázány návštěvy v Nemocnici Prachatice a pobytových ústavů sociální péče na Prachaticku.

Návrh na zpřísnění opatření podala hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). "Například budu navrhovat návrat roušek do uzavřených prostor v rizikových lokalitách i jinde," uvedla Ivana Stráská již v neděli pro Deník.

Deník oslovil opoziční strany v krajském zastupitelstvu, jaký mají na případné opětovné plošné zavádění roušek v jižních Čechách názor.

Podle Petra Braného z opoziční KSČM není nutné zavádět plošně roušky všude v regionu ve vnitřních prostorách s větší koncentrací lidí. Krizový štáb by měl podle opozičního krajského zastupitele spíše předem informovat veřejnost, jaká chystá opatření.

"Jak říkal můj přítel Miloslav Ransdorf, chvíle si žádá nějakého rozhodnutí, chvíle si žádá nějakého činu," komentoval Petr Braný pro Deník jednání krajského krizového štábu o záměru plošného znovuzavedení roušek. Rozhodování štábu dává do souvislosti s aktuální situací. "Když vidím, jak lidé nakupují v lékárnách, někde už roušky zase nejsou, tak se zdá, že se zase připravují na nějakou problematickou situaci. Nejsem si ale jist, že zavedení roušek ve vnitřních prostorách by bylo tou správnou reakcí," říká Petr Braný.

Vzápětí upozornil, že ve zdravotnických zařízeních se stále mají roušky nosit. "My jsme například v nemocnici v Českých Budějovicích vůbec nezrušili povinnost nosit roušky, stejně jako v dalších zdravotnických zařízeních," zdůrazňuje Petr Braný.

Zdá se mu, že nošení roušek je momentálně spíše psychologická otázka.

"Já bych tady nebyl tak akční jako v minulosti, i když se nám rychlost v minulosti vyplatila," dodává zastupitel za KSČM s tím, že nyní je ale jiná situace. "Spíš bych ve štábu projednal, jaká opatření by se měla připravit. Není to vždy jednotné, je to okres od okresu. Aby veřejnost věděla, jak se na to připravit, co nás může čekat, jaký by pak byl postup. Nepostupovali jsme v minulosti v okresech vždy stejně," říká Petr Braný. Míní, že by to bylo účelnější, než se tvářit, že kraj nařídí nošení roušek a tím věc vyřeší.

"I když budu respektovat opatření jaká budou přijata," zdůrazňuje Petr Braný.

František Konečný, krajský zastupitel za opoziční ANO, je pro to, aby byly roušky povinné ve zdravotnických a sociálních zařízeních. "Ale v dalších prostorách bych to nenařizoval. Nedával bych to striktně jako povinnost," říká František Konečný. "V jižních Čechách jsou na to lidé spíše naštvaní," míní krajský opoziční zastupitel ohledně plošného nošení roušek a nevidí k tomu vážný důvod. "Máme v jižních Čechách celkově dlouhodobě příznivou situaci. Nevidím důvod to zavádět plošně. Určitě ale mají roušky zůstat tam, kde jsou ohrožené osoby nebo senioři. Tam by to bylo správné," dodává František Konečný.

Martin Kuba, opoziční zastupitel za ODS, považuje opatření, tak jak byla přijata, za oprávněná. "Tak, jak je to dnes nastaveno, s tím problém nemám," říká Martin Kuba. Připojuje, že ale nejdůležitější je nyní rychle otestovat zaměstnance firmy, kde se nákaza vyskytla a omezit další šíření nákazy. Větší roli by podle Martina Kuby měla hrát i osobní odpovědnost. "Měli bychom se postupně dostávat do pozice osobní odpovědnosti. Chránit nejen sebe, ale i své okolí. Pokud víme, že jedeme do města, kde je ohnisko onemocnění, tak bychom tam sami měli nosit roušky, je to logické opatření," konstatuje Martin Kuba s tím, že je důležité lokalizovat ohniska, aby neměla negativní vliv na život celého kraje.

Martin Kuba myslí, že je potřeba revidovat současné nastavení pravidel karantény pro ty, kteří se dostanou do kontaktu s pozitivní osobou, ale infekční nejsou. "Karanténa pro ty, kteří byli pouze v kontaktu s pozitivním člověkem, je dnes v ČR nastavena velmi přísně: Po tom, co vám hygienik oznámí, že jste byl v kontaktu s PCR pozitivní osobou, musíte do karantény. Do pátého dne od kontaktu s pozitivním člověkem jste zavření doma a čeká se, jestli se u Vás namnoží virus, který se pátý den detekuje pomocí PCR testu ze stěru sliznice. Pokud je virus detekován, pak není co řešit. Máte COVID-19 a musíte zůstat minimálně 14 dní doma. Pokud je Váš test negativní, vy v sobě virus nemáte a nemůžete ho logicky ani šířit, tak se nic nemění - stejně musíte zůstat doma celých 14 dní. Paradoxní je, že kdybyste nevěděli o kontaktu s pozitivní osobou a nechali byste si udělat test z jiného důvodu –např. proto, že chcete někam vycestovat – a měli byste negativní výsledek, tak jste pro celý svět zdraví… Divné, že?" zamýšlel se.

"Tento systém vede k tomu, že doma v karanténě sedí dlouhé dva týdny čím dál víc zdravých lidí, kteří v sobě virus nemají. Onemocnění COVID-19 má inkubační dobu 14 dní. Inkubační doba znamená, že pokud máte virus, trvá až 14 dní, než se u vás objeví příznaky nemoci. Neznamená to, že pokud v sobě virus při prvním testu nemáte, že se do 14 dní virus namnoží. Nedává to moc smysl a ani nemáme žádná relevantní data, která by to ukazovala. Pokud by to někdo bral jako možnost, bylo by vhodné podívat se případně na data a zjistit, jaké procento lidí má po 14 dnech v izolaci po prvním negativním testu druhý test pozitivní. Tento systém vede k tomu, že doma v karanténě sedí dlouhé dva týdny čím dál víc zdravých lidí, kteří v sobě virus nemají," doplnil Martin Kuba a navrhuje následující postup: Pro zdravotníky v době krize platil zkrácený algoritmus, který by bylo vhodné zrevidovat a použít i pro asymptomatické lidi v karanténě. Pátý den po kontaktu s pozitivní osobou udělat první PCR test a je-li jeho výsledek negativní a osoba stále nemá klinické příznaky, tak provést osmý den druhý kontrolní PCR test. Opakovaně negativní PCR test u zdravé osoby by byl propustkou do normálního života.