Další zhruba tři roky se budou muset ti, kteří by chtěli změnit územní plán, smířit s jeho současnou podobou. Ani ne rok platný plán se po tuto dobu měnit nebude, pokud své nedávné rozhodnutí nezmění volarští zastupitelé.
Po sedmi letech příprav schválilo definitivní podobu územního plánu, což je pro další rozvoj každé obce ten nejdůležitější a především pro všechny závazný dokument, volarské zastupitelstvo v polovině července loňského roku. Ještě před jeho schválením mohli občané, fyzické i právnické osoby podávat připomínky, podněty a žádosti k jeho podobě. Podle starostky Martiny Pospíšilové má město první signály požadavků na změnu nového územního plánu.


Z návrhu zastupitelstva neřešit změnu územního plánu dříve než v roce 2013 nebyl příliš nadšený jeden z prvních žadatelů o změnu. Podle jeho slov koupil pozemek na okraji města kvůli podnikání, protože ve Volarech je těžké sehnat práci. „Změnu jsem si nevymyslel, byla mi navržená Správou národního parku, protože přes můj pozemek vede migrující zóna pro zvěř. Chtěl jsem na pozemku vyvíjet biozemědělskou činnost, nebo že tam udělám tankodrom, že bych si koupil od armády tank, udělám tam muldy a budu provozovat adrenalinové sporty. Jenomže vedle jsou zahrádkáři a víme, jak to tady vypadá s motokrosem, a než poslouchat nějaké řeči, i když by mi nikdo nic nemohl, je to můj pozemek a na tohle nepotřebuji žádné povolení, šel jsem tou snazší cestou. Ale když mi nebude umožněné mít tam garáže na traktor, je mi jedno že mi zrezne tank, ten má čtyři centimetry silné železo. Nebo tam můžu udělat čtyřkolky, prostě na tom chci nějak vydělávat, tady práce není, město žádná nová pracovní místa nevyvíjí a ani nemá zájem. Takže až přijde někdo, že tu bude chtít udělat novou firmu, asi bude čekat čtyři roky," kritizoval návrh jeden z prvních žadatelů o změnu územního plánu.


Podle starostky Pospíšilové je na zastupitelích, jak budou chtít změnu územního plánu řešit. „Územní plán řeší bytovou zástavbu, občanskou vybavenost, komunikace, průmyslovou činnost, rozvojová i klidová území a další celou řadu věcí. Pokud někdo žádá o změnu územního plánu, pak nejspíš plánuje stavět tam, kde to územní plán nepovoluje. Ten současný se projednával sedm let se všemi možnými dotčenými institucemi od ministerstva kultury až po Správu Národního parku Šumava. Pokud zastupitelé rozhodnou že při každé žádosti budeme měnit územní plán, je to možné," shrnula Martina Pospíšilová.


Jak dodala vedoucí odboru výstavby, územního plánování a životního prostředí Jana Bártová, podle zákona se musí každá změna předložit zastupitelstvu a to rozhodne, jak bude žádost řešena. „V našem případě jsme postupovali podobně, jako například v Prachaticích. Žádosti o změnu mohou přijít každý měsíc, ale změna územního plánu je zdlouhavý a finančně nákladný proces. Proto bylo navrženo žádosti o změnu shromažďovat a jednou za určité období předložit sumář připomínek, podnětů a žádostí k hromadnému projednání. Ze zákona vyplývá tato lhůta čtyřletá," upřesnila vedoucí odboru.


Fakt, že by zastupitelstvo nakonec schválilo změnu územního plánu, není ještě podle starostky definitivní potvrzení, že ke změně skutečně dojde. „Neznamená to nic víc, než že bude opětovně vyvoláno kolečko jednání k navrženým změnám, ke kterým se opět budou vyjadřovat všechny dotčené instituce. Výsledná podoba změny územního plánu vůbec nebude jen na rozhodnutí zastupitelů, navíc definitivní schválení změny trvá dva až tři roky a proto stanovil i zákon čtyřletou lhůtu," dodala Martina Pospíšilová.


Názor zastupitelky Dany Míkové, které připadá čtyřleté zmrazení na změnu územního plánu jako smutný stav, rozhodně nesdílí její kolega zastupitel Petr Čmerda. „Před samotným schválením nového územního plánu bylo dost veřejných projednávání jeho podoby s občany i dotčenými úřady a myslím si, že byl dostatečný prostor dát včas své připomínky, i když chápu, že je možné, že někdo koupil pozemek až po schválení nového územního plánu," ohradil se Petr Čmerda.

Územní plán
Současný územní plán pro město Volary vznikla sedm let a v platnosti je od 18. 7. 2011. Rozhodnutím zastupitelů budou všechny žádosti a podněty o jeho změnu evidovány a předloženy do čtyř let zastupitelstvu k projednání. 

Podobnou situaci jako Volarští, řeší se žádostmi o změnu a podněty k novému územnímu plánu v Prachaticích, nebo také ve Vimperku. Vimperští museli dokonce počátkem loňského roku zastavit zapracovávání dalších a dalších podnětů a žádostí do připravovaného územního plánu. Všechny žádosti, které dorazily na město po 21. prosinci 2010, už nebyly brány v potaz, v opačném případě by Vimperští nestihli schválit nový územní plán včas a přišli by tak o finanční dotaci. Podle vedoucího odboru výstavby a územního plánování MěÚ Vimperk Václava Kokšteina se nyní shromažďují podklady pro změnu územního plánu s pořadovým číslem 1. „V loňském roce byl schválen nový územní plán pro Vimperk a bylo dohodnuto, že v rámci pořizování nového územního plánu nebudou posuzovány další žádosti, které neustále přicházely, a to k 21. prosinci 2010," potvrdil Václav Kokštein s tím, že při posledním červnovém jednání zastupitelé schválili zadání pro změnu číslo 1 územního plánu. „Je na vůli zastupitelstva obecně vzato, zda pořídí nový územní plán, nebo jen jeho změnu. Do navržené změny budou navrhovány žádosti a připomínky uplatněné do 5. června letošního roku včetně těch, které se již nedostaly do nového územního plánu," podotkl vedoucí odboru výstavby a územního plánování ve Vimperku.


To, co bude do první změny územního plánu zahrnuto, záleží na zastupitelích. „Pokud by v tuto chvíli, kdy je uzavřen příjem žádostí o změnu číslo jedna, někdo přišel, chtěl do ní ještě svou změnu či podnět zařadit a prokázal a odůvodnil zařazení jeho požadavku, lze rozhodnutí zastupitelů ještě prolomit, pakliže ze strany zastupitelů k tomu bude vůle," připomněl Václav Kokštein. Současně nevyloučil, že zastupitelé rozhodnou, že nové podněty už budou součástí až další změny územního plánu.


Skutečnost, že zastupitelé rozhodnou o pořízení změny územního plánu, ještě není rozhodující pro její úspěšné včlenění do územního plánu. „To nikdo neví předem. Může se stát, že v rámci schvalovacího procesu se žadateli vyhoví buď jen částečně, nebo se mu nevyhoví vůbec, ale jen na základě zákonných důvodů. A ve fázi, kdy o zařazení do změny územního plánu rozhoduje, nemůže vědět, jaký bude výsledek," zdůraznil Václav Kokštein.
Finanční náročnost pořízení změny územního plánu řeší Vimperští jak z vlastních prostředků města, tak z peněz, které za změnu budou hradit ti obyvatelé nebo právnické či fyzické osoby, které změnu požadují. Změnit územní plán totiž může požadovat jak občan, tak ale také samo město. „Při změně se jedná vždy o kombinaci požadavků ze strany samosprávy, úřadů a občanů. Aby mohla být vůbec změna územního plánu zadána, musí mít město veškeré prostředky na účtu předem. To znamená, že i privátní žadatelé musejí prostředky složit na účet města, protože to je zadavatelem změny územního plánu. Ale i když žadatelé stanovenou částku zaplatí, není jisté, že uspějí," podotkl Václav Kokštein s tím, že složení prostředků neznamená automaticky úspěch, ale je to proto, aby zpracovatel změny začal vůbec pracovat.


Náklady na pořízení změny vycházejí podle Václava Kokšteina zhruba na dvě koruny za metr čtvereční pro jednotlivé uchazeče o změnu. „Pokud by tedy někdo chtěl prosadit do změny parcelu o výměře tisíc metrů čtverečních, musí předem složit dvacet tisíc korun na pořízení změny ovšem s tím rizikem, že neuspěje a prostředky propadnou. I tak je to ale poměrně malý vklad, byť určité riziko tu stále zůstává," doplnil Václav Kokštein.


Změna územního plánu od zadání ke zpracování zabere v průměru jeden rok v závislosti na jejím rozsahu.