Vítám na světě našeho čtvrtého potomka. Proč sv. Jakub? Je patronem poutníků. A hospicoví pacienti jsou také poutníci - na cestě z pozemského života k životu věčnému. Proč zřizujeme další domácí hospic? Protože na Prachaticku nebyla tato péče dostupná. Dojezd je zhruba pětadvacet kilometrů včetně Vimperska, Volar, Volarska, Lhenicka či Vodňanska.

A proč vůbec hospic?

Hospice mají - slovy zakladatelky hospicového hnutí v ČR dr. M. Svatošové ve společnosti tři role:

1) Krátkodobou – ta je nejviditelnější, proto i nejznámější: špičková odborná a komplexní péče o nemocné s infaustní (smrtelnou) prognózou, o jejich blízké a následně pozůstalé.

2) Střednědobou – ta je méně známá - edukace zdravotníků i nezdravotníků, s cílem prosadit myšlenku hospice i mimo budovy hospice, všude tam, kde lidé umírají.

3) A konečně dlouhodobou – tuto roli hospiců si dosud málokdo uvědomuje. Její význam je však obrovský, ne-li hlavní; zdevastovaná společnost se v hospici postupně uzdravuje - nemocní, jejich blízcí a doprovázející, stážisté, návštěvy a všichni, kdo hospicem projdou, tváří v tvář smrti přehodnocují hierarchii svých hodnot, ujasňují si, co má v životě hodnotu trvalou a co pomíjivou, a dávají si do pořádku vztahy.

Největší hodnotou v hospicích není movitý a nemovitý majetek, ale lidský potenciál, především personál v přímé péči. Jde o službu, kterou nemůže vykonávat každý. Jakkoliv je odbornost nutná, sama o sobě nestačí. Osobnostní předpoklady, správná motivace, lidská zralost včetně vyrovnání se s vlastní smrtelností jsou pro práci u umírajících nezbytnou podmínkou.

Věřím, že i s vaší pomocí a podporou přinese Domácí hospic sv. Jakuba účinnou pomoc těm obyvatelům Prachatic a okolí, kteří si na konci svých dní přejí zůstat doma.

Že DH ukáže, že volání po eutanázii je ve skutečnosti voláním o pomoc, voláním po lepší péči.

Že každý lidský život má svou neopakovatelnou hodnotu až do svého přirozeného konce.

Že život při dobré péči může být delší a hezčí, než čekáme.

Pojďte nám v tom pomoci.

Možná to děláme pro sebe - snažíme-li se pomáhat umírajícím skrze hospicovou péči, zvyšujeme tak i svoji vlastní naději, že jednou z tohoto světa nebudeme odcházet v osamění a trápení.

V úterý 10. září byl slavnostně otevřen Domácí hospic sv. Jakuba v Prachaticích.

Symbolickou pásku přestřihli Štěpánka Válková (vedoucí domácího hospice), Jan Klimeš (místostarosta města), P. Petr Plášil (vikář), Robert Huneš (ředitel o.p.s.) a Ivana Chloubová (děkanka Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity). Foto: Archiv hospice

ROBERT HUNEŠ, ředitel o.p.s.