„Stává se nám, že na to rodiče občas zapomenou. Pro nás je to samozřejmě podstatná informace, abychom přesně věděli, jaký je zdravotní stav malého táborníka, jaké má problémy a podobně,“ upozornila Václava Kubíčková z prachatického domu dětí a mládeže, který má s pořádáním letních táborů mnohaleté zkušenosti.

Stejně tak rodiče občas zapomínají na potvrzení o bezinfekčnosti.

„Nutné také je, aby rodiče prohlédli dítěti vlasy, zda nemá vši. Na táboře se pak v případě, že s nimi některé dítě přijede, rychle šíří,“ vybírá ze zkušeností Václava Kubíčková. Na táboře je vždy k dispozici zdravotní sestra, organizátoři obvykle mají i domluvu s nejbližším dětským lékařem.

Každý z organizátorů musí počítat s tím, že se dítěti na táboře může stýskat. „Snažíme se v první řadě dítě rozveselit a uklidnit. Když ale vidíme, že se trápí, voláme rodičům, aby si pro něj přijeli. Nemá smysl, aby strávilo uplakaný týden,“ popisuje pracovnice DDM se slovy, že takový případ je vždy jeden za léto.

„Psávala jsem korespondenční dopisy plné hrubek, v nichž jsem přemlouvala maminku, aby si pro mě přijela. Vedoucí tábora mě tehdy donutil, abych ho přepsala. Je to ale více než dvacet let zpátky. Nakonec měl vedoucí pravdu, na táboře se mi líbilo,“ zavzpomínala jedna z obyvatelek Prachatic.

„Na tábor by měly jezdit děti tak od druhé třídy, pokud rodiče ale usoudí, že jsou bez jejich přítomnosti schopné vydržet sedm dní. Obvykle s námi do Nové Pece děti jezdí až do deváté třídy základní školy,“ vysvětluje Václava Kubíčková.