V případě Knížecích Plání, kde se poslední červnovou sobotu konala u příležitosti svátku patrona někdejšího kostela mše svatá, spojená s poutí a setkáním rodáku, však bylo všechno trochu jinak. Z téměř sedmdesátky domů, kde žilo více než půltisícovky obyvatel, zde totiž najdete dnes pouze jediný a z kostela zbyla jen hromada kamení. I když pietně upravená a ozdobená křížem. Jediné, co připomíná osudy zde žijících lidí, je před dvaceti lety symbolicky upravený hřbitov a jako zázrakem zachovalý pomník obětem světových válek.

Pět desítek německých rodáků posílených o české návštěvníky proto k bohoslužbě, které předsedal českubudějovický salezián pater Tomáš Rádl využilo louky v blízkosti hřbitova.

"Když jsme odcházeli, mě bylo osmnáct, takže jsem to snášel mnohem lépe než rodiče. Usadili jsme se nedaleko odtut na druhé straně hranice a dalekohledem se občas chodili dívat na naši vesnici," vzpomněl si na dobu, která následovala po poválečném osudu Franz Strunz. Ten se do svéh rodiště vrátil potají až za několik desítek let a nebyl to rozhodně veselý návrat.

"Chodil jsem po zarostlé pláni a nic jsem nemohl najít. Říkal jsem si, že tady někde přece musí stát kostel. Pak jsem našel jeho ruiny hřbitova a podle toho i náš statek. Tedy vlastně jen místo kde stával. Objal jsem třešeň, která zůstala z ašeho sadu a rozbrečel se," dovyprávěl příběh dnes jednaosmdesátiletý Franz Strunz.

Po pádu železné opony začal dávat dohromady lidi i povolení, aby alespoň nějakým způsobem upravili místo, kde stála jejich obec. Dodnes se stará o společenství rodáků, pořádání poutě i o to, kdo kdy slaví nějaké životní jubileum.

Během více než dvaceti let, které od pádu Železné opony uplynuly, se v myšlení obyvatel na obou stranách mnohé změnilo, což koneckonců zaznělo i při českoněmecké bohuslužbě.

"Můžeme mít jen radost z toho, že se rodí nové vztahy, že můžeme žít ve svobodné Evropě a úspěšně boříme hranice, které mezi námi byly," poznamenal k setkání pater Rádl.

Obec Knížecí Pláně vznikla na sklonku osmnáctého století jako schwarzenberská dřevařská osada a v roce 1861 zde byl vystavěn novogotický kostel zasvěcení svátku Narození Jana Křtitele. Vzhledem k jen pár desítek metrů vzdálené státní hranici byla osada v padesátých letech srovnána se zemí a v roce 1956 odstřelen i kostel.

Jaroslav Pulkrábek