Mezi nejčastější poruchy srdečního rytmu tzv. arytmie podle Bulavy patří fibrilace síní (pozn. red. český název mihotání síní). „Tu si lze představit jako mnohočetnou chaotickou elektrickou aktivitu šířící se v srdečních předsíních, která způsobuje jejich zástavu, nepravidelný a většinou i rychlý tep,“ vysvětlil.

Poruchu má řada lidí

Obor se podle jeho slov vyvíjel 20 let a nyní zažívá řadu novinek. „Dosud šlo o evoluci. To, co se stalo nyní je opravdu revoluce. Jde o jiný přístup i filozofii, má to velký dopad na léčbu samotnou, protože se týká významného množství lidí,“ vysvětlil profesor Bulava s tím, že jde zhruba o čtyři procenta populace, tj. 400 tisíc pacientů a trend je meziročně rostoucí.

Na nežádoucí projevy arytmií navazuje řada dalších komplikací. „U pacientů s neléčenou arytmií dochází čtyřikrát až pětkrát častěji ke vzniku krevních sraženin v srdci a mozkovým příhodám, mají horší neurologický deficit, průběh i rehabilitaci. Fibrilace síní a srdeční selhání jsou označovány za jednu z epidemií 21. století, tyto dvě věci se mají rády dohromady, jde o tzv. reciproční vztah. Podobně je to s demencí i předčasným až náhlým úmrtím, i dalšími onemocněními, jako například žilní trombóza, či plicní embolie,“ shrnul fakta.

Profesor Bulava je vedoucím lékařem úseku arytmologie a kardiostimulace kardiocentra českobudějovické nemocnice.
Českobudějovická nemocnice má nového náměstka pro vědu, výzkum a školství

Katétr je efektivnější

Zmiňovanou poruchu rytmu lze léčit farmakologicky nebo tzv. katétrovou ablací. Lékaři prokázali, že léčba katétrovou ablací je násobně účinnější ve srovnání s podáváním léků. „Při ablaci zavádíme do srdečních síní katétry (drobné cévky), kterými do předsíních dodáváme radiofrekvenční energii (RF), která odstraňuje arytmii na konkrétních místech. To vede k termickému efektu, v podstatě ke spálení tkáně v konkrétním místě. Jde o cílený terapeutický zákrok,“ popsal Alan Bulava.

Efektivita takových lézí nebyla dle profesora optimální, proto pacienti museli výkon podstupovat i opakovaně a u některých nebylo z důvodu technických limitů výkon možné dokončit. V současnosti však mohou operatéři používat novou energii – tzv. pulzního elektrického pole. „Díky tomu jsou tyto limity definitivně překonány a my nabízíme pacientům léčebnou technologii, která je ve vytváření lézí téměř stoprocentní,“ upozornil vedoucí lékař arytmologie a kardiostimulace v Českých Budějovicích.

Výhody elektroporace

Ablace pulzním elektrickým polem (nebo též tzv. elektroporace, angl. pulsed field ablation) spočívá v ultrakrátkodobém působení elektrického pole v řádu tisíců voltů, které způsobí nevratné změny v buněčných obalech srdečních buněk (tzv. membránách kardiomyocytů) tak, že tyto buňky následně odumírají.

Novinku pro pacienty s poruchami srdečního rytmu představil vedoucí lékař arytmologie a kardiostimulace profesor Alan Bulava.
Hrozilo mu selhání srdce, nový kardiostimulátor pomohl

„Pokud elektrické pole nasměrujeme do oblastí, které jsou původcem arytmií, a tyto oblasti elektroporací zničíme, pak dochází k zastavení arytmie, a tedy vyléčení pacienta. Nezpochybnitelnou výhodou použití této energie je také její naprostá bezpečnost – při správně tvarovaném a dlouhém elektrickém impulzu jsou poškozeny jen ty srdeční buňky, které způsobují arytmii,“ konstatoval.

Metoda je tak velmi přesná a bezpečná, nezasahuje žádné okolní tkáně. „Nedostane se na okolní struktury, jako jsou nervové cévy, nervy nebo např. jícen, který vede v těsné blízkosti zadní stěny levé předsíně. Výkon ablace fibrilace síní pulzním elektrickým polem navíc trvá jen asi polovinu času, kterého by bylo potřeba při léčbě arytmie radiofrekvenční energií. To umožňuje ošetření většího počtu pacientů, než dosud umožňovala kapacita sálu,“ osvětlil profesor Bulava.

V nově zrekonstruované katetrizační laboratoři Nemocnice České Budějovice denně na speciálním přístroji může podstoupit vyšetření v průměru 20 až 25 Jihočechů se srdečními a cévními potížemi.
Přístroj za 21 milionů využijí k určování srdečních poruch v krajské nemocnici

Rychlejší léčení

Podle jeho slov dříve takový operativní zákrok mohl trvat i více jak hodinu, nyní ho tým lékařů s novou technologií zvládne i do třiceti minut. „I pooperační průběh je příznivější, můžeme propouštět do domácí péče už večer po výkonu, nebo spíše druhý den po výkonu. Pacienti nemívají bolesti na hrudi, protože se místo termální energie používá elektrická, rekonvalescence je rychlejší,“ zmínil další výhody.

Zákrok se provádí za pomocí ablačního katétru, který lze rozvinout do dvou efektivních tvarů pro práci (košíčku a květiny). Zavádí se laparoskopicky. Princip zavedení je podobný GPS, ale je založený na magnetickém poli, provádí se zaváděcím instrumentáriem z třísla až do srdce.

V Nemocnici České Budějovice provedl zdravotnických personál od poloviny srpna letošního roku, kdy metodu začali používat, na 150 úspěšných operací touto revoluční technologií. Českobudějovické kardiocentrum obsluhuje spádově všech sedm jihočeských okresů, jde o třetí největší arytmologické pracoviště v ČR (650 až 700 operací ročně). Kromě krajské jihočeské nemocnice tuto metodu používají pouze kardiologové v Praze. Pilotní studii před uvedením do klinické praxe provedli odborníci v Nemocnici Na Homolce (1000 arytmologických operací ročně).