Vimperk – V úterý odpoledne se podle slibu daného lidem na jednání vimperských zastupitelů sešli zástupci vedení radnice, odborů městského úřadu, majitelé dotčených pozemků a obyvatelé panelového domu v blízkosti hřiště přímo v místech, kudy město hodlalo řešit přístupovou cestu na pozemky manželů Matouškových.

Ačkoliv se o to hlavně zástupci města a Občanského sdružení Stanislavy Chumanové snažili, ne vždy se dařilo oddělit od sebe přístupovou cestu a v této chvíli budovaný park pro děti a seniory a hřiště. „Mrzí mne, že se spojují dvě věci, park, což je akce sdružení Stanislavy Chumanové, a cesta. Na park se skládají lidi ve Vimperku, místní firmy i firmy mimo region, které přispívají tím, že zde odvádějí práce formou sponzorského příspěvku. I sami lidé tu pomáhají zcela zadarmo,“ podotkla za sdružení zastupitelka a radní Věra Vávrová. Reagovala i na dezinformace, které kolují po Vimperku, že akci hradí z rozpočtu město. „Je to naprostý nesmysl. Celé to financuje občanské sdružení a každému mohu dokladovat všechno do poslední koruny. Mrzí mne to hlavně kvůli lidem, kteří říkají, děláme tu jako blbci zadarmo a ještě nám má někdo nadávat,“ dodala Věra Vávrová.

Za obyvatele domu čp. 453 vyjádřila nesouhlas s vedením přístupové cesty na pozemky Matouškových Vladimíra Fridrichová Kunešová. Silnici, která by v budoucnu měla vést v blízkosti jejich domu, jeho obyvatelé nechtějí.

S budoucím parkem a hřištěm neměl problém zřejmě nikdo, proti zamýšlené přístupové cestě vedle hřiště se ale jednoznačně vymezili obyvatelé sousedícího panelového domu. „Proti parku nemáme vůbec nic, jsme za něj rádi. Obyvatelům tohoto domu prostě vadí, aby tudy vedla nějaká cesta. Chtěli bychom mít záruku, že tudy nepovede jakákoliv cesta,“ uvedla za obyvatele domu Vladimíra Fridrichová Kunešová.

Ve chvíli, kdy se jednání stočilo na hlavní téma, tedy na cestu, diskuse se neustále vracela k historii staré více než dvacet let a důvodům, proč nemají ani po jedenácti letech opakovaného snažení manželé Matouškovi zajištěn městem slibovaný přístup na své pozemky. Ten hodlalo město zabezpečit vymezením koridoru mezi hřištěm a panelovým domem, jelikož původní variantu pod pekárnou znemožňoval velký spád a vybudovat tudy cestu by nebylo reálné. A současně by tím plnilo také závazek plynoucí z kupní smlouvy s bývalými vlastníky pozemku pod hřištěm, že za to budou mít v navrhovaném koridoru věcné břemeno práva chůze a jízdy ke svým dalším pozemkům.

Josef Matoušek proto navrhl, aby se cesta vedla v trase budoucí kanalizace vedle pekárny a zčásti v ploše hřiště, které by se tím pádem muselo buď ochránit opěrnou zdí, nebo posunout, což by bylo v rozporu se závazkem města vůči bývalému

vlastníkovi, který pozemek pod hřištěm městu po deset let trvajícím vyjednávání prodal. Zásadní nesouhlas ale vyjádřili na místě manželé Koubovi, kterým by takto cesta vedla přímo vedle jejich pozemku.

Ve chvíli, kdy se zdálo, že dohodnout se nebude možné a celé jednání se začalo točit dokola, navrhl starosta Bohumil Petrášek Josefu Matouškovi nové řešení. „Pokud se domluvíme, a myslím, že je to rozumný návrh, když se pro zmenšení spádu využije část pozemku pana Matouška, zbavíme se převýšení, které v původní trase vadí a vytvoří se komunikace v charakteru polní cesty zasahující do vašich pozemků. Z nich se může vést kanalizace v koridoru pod hřištěm. Je to celé investičně méně náročné, než varianta vámi navrhovaná,“ nabídl starosta Josefu Matouškovi.

„Před svědky říkám, že s tímhle souhlasím. Když jsem to navrhoval, nešlo to, najednou to jde, když je kolem toho cirkus,“ pousmál se Josef Matoušek. Současně požadoval, aby plocha, kudy by měla cesta vést, byla zanesena v katastru nemovitostí, aby následně město nezměnilo názor a nepožadovalo koridor ve větší šíři. „Bude desetimetrový,“ přislíbil starosta. „S tím jsem maximálně spokojený, ale všechno budu chtít písemně,“ dodal Josef Matoušek s tím, že na potvrzení, ať již formou věcného břemena nebo zápisem na katastr nemovitostí, trvá.

Po chvílemi bouřlivé diskusi, vysvětlování i odmítání se nakonec jak vlastníci pozemků v lokalitě Pekárna, tak majitelé bytů v panelovém domě vedle hřiště rozešli spokojení s navrženým řešením.