Za dvacet minut se mu podařilo spořádat 22 knedlíků. Do té doby vítězové zvládli nejvíce 17 kusů.

„Mám radost,“ svěřil se šestačtyřicetiletý Jaroslav Němec. „Na soutěži ve Vyšším Brodě jsem byl poprvé. Chystal jsem se tam už několik let. Minulý týden jsem vyhrál automobil na víkend, tak jsem si udělal výlet do Vyššího Brodu.“ I když se může zdát, že se při vlastní soutěži soustředí jen na kvantitu, na knedlících ve Vyšším Brodě si pochutnal. „Vychutnal jsem si je. Většinou je to tak, že zpočátku člověk vnímá chuť pokrmu, pak začíná být přejedený a posléze má pocit, že mu to leze ven i ušima,“ smál se. „Někdy jídlo pořádáme hodinu, jindy třeba deset minut, to závisí na tom, zda je to soutěž na čas nebo jde o množství.“

Maxijedlík v kláních, která absolvoval v uplynulých patnácti letech, do sebe nasoukal už kdeco. Například před týdnem byla nezapomenutelným bodem programu gastrofestivalu v Kunovicích exhibice Maxijedlíka v pojídání pokrmu surströmming, nejsmradlavějšího jídla na světě. Je to fermentovaný kyselý sleď, švédská specialita, jejíž odér je nepřekonatelný, natož pak obsah plechovky dokonce ještě pozřít. „Toto jídlo je opravdu extrém,“ potvrdil Jaroslav Němec. „Jedl jsem ho posedmé. Vždy sním celý obsah plechovky i s kostmi. To je fakt šílenost, nejhorší zážitek, dodnes jsem té rybě nepřišel na chuť. Nesmí se otvírat v místnosti, na otvírání nafouklé plechovky jsem si tentokráte oblékl i pláštěnku, protože to stříká ven. Ale extrémní jídla mě baví. Po tom sledi jsem musel ještě sníst durian, nejsmradlavější ovoce, a navrch smaženého štíra a tarantuli. Byl jsem rád, že ty připravoval specialista na hmyzí kuchyni, protože by to jinak bylo nebezpečné.“

Maxijedlík je držitelem řady rekordů. Například v televizním pořadu u Jana Krause vytvořil světový rekord v pozření 24 a půl vařeného vejce za dvě minuty. Zapíjel to syrovými vejci. Rekordu dosáhl i v pojídání kilogramového steaku za čtyři minuty dvacet vteřin nebo má rekord v pojídání tatranek. Zhltnul jich 38, tedy kolem dvou kil. Další rekord si připsal v pojídání krupicové kaše, když jí do sebe dostal čtyři litry. Mimochodem celé kuře dokáže „zblajznout“ za dvě minuty.

Jeho žaludek to zatím celkem zvládá. „Dřív jsem na to trochu trénoval,“ přiznává Jaroslav. „Jenomže bych se asi brzy nevešel do dveří a také by mě to zruinovalo. Tak trénuji účastí na soutěžích. Mým rekordem jsou čtyři soutěže za den. Zvládl bych jich víc, ale to bych musel mít tryskáč.“ Připouští, že mu asi příroda dala do vínku schopnost sníst toho více než ostatní.

Po Vyšším Brodě má před sebou opět konzumaci smradlavého sledě na hradě Svojanov, soutěže v pojídání párků, knedlíků nebo šišek s mákem a řadu další, pokud tomu nezabrání opatření proti koronaviru.