„Říkali, že by stačila nad dvorek síť, ale to mi přijde málo, vždyť ten vir se přenáší trusem," uvažovala nahlas Jaroslava Ládová, u níž jsme nakonec napočítali tři desítky slepic.
To paní Šímová o pár domů vedle má šest slepic, jednoho kohouta a čtyři kačeny. Čísla pro úředníky sypala z rukávu hned ve dveřích chalupy. „Mám je zavřené asi čtrnáct dní. Mráz jim nedělá dobře, tak jsme je schovali včas," vysvětluje s dovětkem, že jejich drůbež se snad nemůže nakazit, když je pod střechou takovou dobu. „Kdyby přece jen, tak se nedá nic dělat. Bude to škoda, ale museli bychom to udělat," řekla smutně.
Těm, kterých by se mohlo šíření nákazy týkat, vadí fakt, že se vybíjejí ptáci z domácích chovů. „Nikdo se ale nezajímá a nelikviduje divoké kachny, jež nákazu roznášejí," zlobí se další chovatel z Chluman, jenž nechtěl zveřejnit jméno.
close
info
Zdroj: VLP / Vandlíčková Jana
zoom_in
Slepice a kachny sčítali také v obci na druhé straně Vlachova Březí, v Újezdci. Jiří Novák má doma osmnáct slepic. Některá na vejce, z některých by rád měl pečínku. „Nahlásili jsme číslo, ale teď mě zajímá, jestli z některé můžeme udělat oběd, když už jsem číslo nahlásil," položil Jiří Novák otázku, na kterou nedostal jasnou odpověď. Prý by měl vydržet po jedenadvacetidenní karanténu. Nákaza tam se neprokázala. František Kouba, ředitel Veterinární správy Jihočeského kraje, upřesnil, že sčítání je pouze orientační. Obce mají součty pro případ, že by došlo k rozšíření nákazy.
V případě, že chovatelům uhyne byť jediný kus, musejí to ohlásit na úřad a uložit do speciální nádoby. Opeřence následně vyšetří veterináři.
