Myslivci se ale na každou zimu připravují stejně. I už touto dobou musejí shánět dostatek sena, obilovin nebo jablek pro své svěřence. „Na zimu se chystáme tak, jako každý rok. Krmí se totiž celkem dlouho, podle podmínek od listopadu až do března. Každý myslivec má přitom svěřenou část revíru a krmelce, ve kterých krmí,“ vysvětlil předseda Okresního mysliveckého spolku v Prachaticích Ivan Štětina s tím, že záleží na mysliveckých sdruženích, zda si členové zajišťují krmivo dohromady, nebo každý zvlášť. Myslivci často spolupracují například se zemědělskými družstvy, která jim po brigádách přenechají část své produkce.
Na zimní období se už teď připravují také včelaři. Ti by prý měli podle chování jejich včelstev poznat, jaká zima se blíží. Je to ale zřejmě jen mýtus.
„V současné době si včely dělají zásoby na zimu. Já už mám v každém včelstvu nakrmeno asi deset kilogramů cukru a matky mi pořád kladou. To se ale může lišit včelstvo od včelstva. Ten, kdo vytáčel med později, a nebo když mají včely bídu, tak jejich matky nekladou,“ vysvětloval prachatický včelař Pravdomil Hovorka. Podle něj by měli mít do poloviny září nakrmeno na zimu již všichni včelaři. „Krmit se ale musí postupně, tedy pokud včelaři chtějí, aby matka kladla. Musí mít k tomu totiž v díle prostor. Když je celé dílo zaplněno zásobami, tak klást přestává,“ doplnil Hovorka s tím, že pokud nejsou včely nakrmeny, začínají slídit. A hrozí zbytečné šíření nemocí.