Kovboj ze Sněžné, jak se přezdívá Pavlu Procházkovi, který celý odpolední program moderoval a byl také hlavním vystupujícím při různých ukázkách práce s koňmi a tažnými psy, rozhodně předvedl, že na Divoký západ patří. A jestliže ne na Divoký západ, tak rozhodně na divokou Šumavu. Hledat motivaci ve chvíli, kdy publikum chybí a nebo je zcela vyčerpáno vrtochy počasí, to je možná pro Procházku náročnější, než shánět na pastvině dobytek. Přesto se mu dařilo odlehčovat zadumanou atmosféru občasným vtipem a komentovat program s nadhledem, který atmosféru trochu projasňoval.

Celý program byl také nechtěně narušen tím, že z něho vypadla různá vystoupení a akce pro diváky, kteří se bohužel dali počítat na prstech lidských rukou. Odvolán tak byl hasičský útok v podání družstva Sboru dobrovolných hasičů Zbytiny, dětská rodeová show, ale třeba i oběšení desperáta. A v neposlední řadě se nekonaly ani divácké soutěže v pití piva, a to z prozaického důvodu. Do soutěže, která sice byla vyhlášena, se nikdo nepřihlásil.

Kovboj Procházka se to snažil zlehčit tím, že konstatoval, že asi všichni přijeli autem. Všem bylo ale jasné, že více než pivo by asi lákalo dobré svařené víno či grog. Tyto nápoje se ale závodně ještě pít nezačaly.

Pořádně se bavily snad jen zbytinské děti, u kterých musel každý obdivovat jejich vytrvalost. V počasí, kdy by ani prachatického psa ven nikdo nevyhnal, se máchaly na promoklém hřišti, pomáhaly při demonstraci výcviku policejního psa, nebo se zcela zabalené do pláštěnek houpaly na houpačkách s nohama v loužích.

Promarněným časem ale slavnosti rozhodně nebyly a dalo se vidět mnoho zajímavého. Nezbývá než Zbytinským popřát vytrvalost a v příštích letech lepší počasí. Bez toho to prostě nejde.