Pro práci u zdravotnické záchranné služby se rozhodla Lucie Soukupová z Třebanic. „Dříve, než jsem se vůbec mohla dostat do sanity, jsem ale za sebou musela mít praxe na ARO nebo JIPce. Bylo to vlastně po splnění klasické sesterské práce. Až poté jsem se mohla zaměřit na specifika,“ řekla Lucie Soukupová s tím, že specifika se v této oblasti týkají hlavně používání přístrojů v sanitce a vůbec celková orientace v ní. „Každá sanita je totiž uzpůsobená jinak, a to se týká především jejího vybavení. Ze začátku jsem se tak měla hodně co učit,“ upřesnila. Podle jejích slov se také budoucí záchranáři musejí naučit ošetřovat. „Nejdříve to zkoušíme v klidu nemocnice, později se už dostáváme do terénu, což pro mě znamená sanita. A mohu říct, že je to obrovský rozdíl,“ řekla záchranářka.

A jak vypadá takový výjezd? „Tak standardní výjezd se skládá z řidiče – záchranáře. Vše ale určuje dispečer, který může podle situace vyslat také lékaře,“ upřesnila. Lékař vyjíždí ve chvíli, kdy je to doopravdy nezbytné.

S dispečinkem spolupracuje výjezdový tým neustále. „Hlavně v situaci, kdy s sebou lékaře nemáme. Pokud totiž potřebujeme použít něco, na co nemáme kompetenci, zavoláme na dispečink. Odtud nám buď lékaře pošlou a nebo nám ho přes telefon přepojí. Ten může potřebný lék naordinovat tímto způsobem,“ vysvětlila.

Veškerá péče o pacienty se ale odehrává ve chvíli, kdy sanita stojí. Nikdy ne za jízdy. „Ani to nejde. Když je třeba, řidič zastaví a my pacientům podáme potřebné léky či při zhoršení stavu zajistíme další nutná ošetření,“ popisovala Lucie Soukupová.

Dnes jedenadvacetiletá Lucie Soukupová se pro práci záchranářky rozhodla podle svých slov už ve třinácti letech. „Starší kamarádka v tu dobu už byla zdravotní sestrou a já se o její práci začala zajímat. Chytlo mě to,“ zdůvodnila své rozhodnutí. Po základce se přihlásila na zdravotní školu a v současné době dále studuje.

Pokud jde o budoucnost, není si jistá. „Přemýšlím o cizině, šla bych tam jako zdravotní sestra. K tomu mi přispěla i doba, kterou jsem v Německu strávila na stáži. Byla jsem tam dva roky po sobě a jejich přístup mě nadchl. Naše zdravotnictví mi oproti jejich připadá velmi chaotické,“ dodala. Důležitou roli bude hrát v jejím výběru také finanční ohodnocení.

„K tomu se tam ale ke zdravotníkům chovají i pacienti lépe. Tam je považují za takové anděly, to se u nás zas až tak nebere,“ upřesnila.
Systém práce je prý v zahraničí jiný a mladé záchranářce se líbí. „V Německu mají sestřičky na starosti daný počet pacientů, o které se starají. Nemají v kompetenci žilní přístup, to dělá lékař. Pacienty koupou nebo krmí. Hodně si s nimi povídají, a to právě nemocní potřebují,“ dokončila záchranářka Lucie Soukupová.