V jakém stavu jsou vojenské lesy nyní, to už je otázka pro ministra obrany ČR Alexandra Vondru.

Vojenské lesy odstranily následky po Kyrillu a dnes už tam začíná růst nový les. Mám dobrý dojem z toho, že vojenské lesy v prostoru hospodaří tak, že jim nemám co vytknout. Bohužel, zaznamenal jsem ze strany vedení vojenských lesů silné obavy, že kůrovcová kalamita na Šumavě začíná ohrožovat lesy ve vojenském újezdu Boletice. Musím říci, že obavy jsou skutečně závažné. Kontrolovali jsme to ještě přeletem nad územím vojenského újezdu s tím, že jsme posunuli hranici přeletu ještě nad území Národního parku Šumava. Je patrné, že lesy, které obhospodařují vojenské lesy a jsou v přímém dotyku s lesy národního parku, ohrožuje kůrovec. Je jasně vidět při přeletu, jak se najednou dramaticky změní kvalita lesního porostu. Ze všech vojenských újezdů, které armáda má, jsou z lesnického hlediska Boletice přitom jednoznačně nejhodnotnější. Pokud by se kůrovcová kalamita měla rozšířit i do této části, znamenalo by to v krátké době po Kyrillu druhou významnou ránu. Jak z hlediska lesnického hospodaření, tak i z pohledu přírodovědného nemá, myslím, nikdo co této části vojenského újezdu Boletice vytknout. Proto se nabízí otázka, zda nezačít nějakým způsobem jednat, minimálně v pásu mezi jádrovou částí parku a oblastmi, kde se nacházejí velmi kvalitní porosty, které by mohly být znehodnoceny. Na Šumavě se odehrál určitý bezprecedentní experiment, kdy si ekologové prosadili svou za významné podpory ministra Bursíka a vedení Národního parku Šumava. Minulost nelze vrátit, ale určitě bych varoval před tím, jít znovu do takového experimentu v tomto rozsahu. Za další je to samozřejmě podnět k diskuzi, kde se dá konat tak, aby se tento experiment nepřevalil do dalších oblastí, kde to už není v ničím zájmu.