Přestože současně neurčuje, kde na to města vezmou, všeobecný tlak je na to, aby byla obnova financována z toho, co se vybere od lidí na poplatcích za vodu. Ne všude tomu tak je.

Zatímco například Prachatice nebo Vimperk už mají v současnosti nastaveny výše poplatků pro své obyvatele tak, že systém obnovy vodohospodářského majetku podle schválených desetiletých plánů je samofinancovatelný již nyní, Volarským chybí do takové výše zhruba dvanáct až třináct korun. „Pokud bychom chtěli z vybraného poplatku včetně nájemného pokrýt obnovu našeho vodohospodářského majetku, pak by musel činit poplatek pro obyvatele přibližně 70 korun za metr krychlový,“ připustil místostarosta Volar Robert Pročka. Zatím totiž z toho, co vyberou, jsou Volarští schopni vracet do systému 2,18 milionu korun, ale mělo by to být ročně až 4,5 milionu korun.

Přestože prachatičtí zastupitelé pro letošní rok ponechali cenu vody na stejné úrovni jako v roce 2010, ani zde nelze čekat, že voda v budoucích letech nepodraží, a to možná až o patnáct korun na metr krychlový. Důvodem totiž bude výhledově ukončení provozu prachatického závodu společnosti Madeta. Ta podle prachatického starosty Martina Malého odebírá dvacet procent veškeré fakturované vody.

Každý vlastník vodohospodářského majetku je ze zákona povinen tvořit prostředky na jeho obnovu v souladu se schváleným desetiletým plánem obnovy. Město Prachatice podle jeho starosty Martina Malého vlastní vodohospodářský majetek v hodnotě kolem půl miliardy korun.

Ročně se od prachatických odběratelů vyberou desítky milionů korun na poplatcích za vodné a stočné, nicméně volných prostředků, které lze použít právě na obnovu vodohospodářského majetku, je mezi šestnácti až sedmnácti miliony korun. „Větší část z poplatku, který hradí obyvatelé za vodné a stočné, pokrývá tak zvané fixní náklady. Druhou částí je zmíněných zhruba sedmnáct milionů korun, což je částka, která se vrací do systému v rámci jeho obnovy, ať už ve formě oprav, rekonstrukcí nebo zcela nových investic. Jedná se o částku, kterou musíme vybrat, abychom vodohospodářský majetek udrželi v provozuschopném stavu,“ uvedl Malý. Ačkoliv se může zdát, že sedmnáct milionů je dost peněz, na obnovu majetku v plném rozsahu to stačit nemůže a i větší rekonstrukce je třeba odkládat. Jednou z možností je vybranou částku rok dva odložit stranou a pak zafinancovat rozsáhlejší rekonstrukci.

I když podle starosty platí, že v tuto chvíli je celý systém obnovy samofinancovatelný, připouští, že to nemusí trvat dlouho. „Objem vybraných prostředků je zatím dostačující, ale jestliže se bude v budoucnu cena vody zvyšovat, nebude to proto, že nestačí to, co vybereme od lidí na obnovu majetku,“ naznačil Malý to, co se probíralo už na minulém zasedání prachatických zastupitelů, tedy že výhledově skončí v Prachaticích provoz společnost Madeta. „Je to nepříjemná věc a hodně mne mrzí, že tak významný zaměstnavatel s dlouhodobou tradicí skončí. S tím je ale spojeno nejen to, že o práci přijde zhruba sto čtyřicet lidí, ale také to, že Madeta odebírá přibližně dvacet procent z celkového množství vody v Prachaticích,“ zdůraznil Martin Malý významný aspekt, který nejspíše ovlivní cenu vody pro prachatické obyvatele v příštích letech. Fixní náklady, které ukrojí z vybraných poplatků největší část, se nesníží a navíc o přibližně pětinu klesne odběr vody. Je tedy více než jasné, že náklady budou muset hradit zbylí odběratelé, tedy převážně obyvatelé města.

Znám je už i předběžný odhad, o kolik by se měla zvýšit cena vody za metr krychlový po ukončení provozu prachatického závodu Madeta. „Částka je známa a rozhodně z ní nejsme nadšeni. Pokud se nám nepodaří něco s tím udělat, mohl by se poplatek za vodu po ukončení činnosti Madety zvýšit až o patnáct korun za metr krychlový. V tuto chvíli nejsem schopen říci, jak to budeme řešit. Jak už jsem řekl, s výší fixních nákladů mnoho neuděláme. Vím, že to bude hodně žhavé téma na přelomu letošního pololetí, ale moc řešení na výběr není, pokud nechceme dotovat cenu vody jednostranně z rozpočtu města. To by ovšem znamenalo zásadně zatížit rozpočet města, a tím pádem seškrtat řadu investic a peněz na běžnou údržbu a provoz města,“ podotkl starosta Prachatic.