Ta začala před několika lety ohrožovat i včelstva na Prachaticku a v plamenech ohně právě kvůli ní musely shořet desítky úlů. V minulém roce shořely ty poslední a od té doby není hlášeno žádné další ohnisko nákazy. Vzhledem k tomu, že spóry Pennibacilus larvae, jak se jmenuje vědecky původce choroby, přežívají i v těch nejnepříznivějších podmínkách desítky let, musí být včelaři ve střehu i nadále. V pátek večer se tedy sešli na přednášce, kterou provázel veterinární lékař a na slovo vzatý včelař Jan Krabec ze Stříbra. Ten se ale na prachatickém inspektorátu Krajské veterinární správy pro Jihočeský kraj začal nejprve zabývat dalším soudobým problémem včelařů, kterým je roztoč Varroa, způsobující varroázu. Svou přednášku prokládal často příklady z praxe. Vysvětloval včelařům, jak mají přítomnost roztočů ve svých úlech zjišťovat a upozorňoval, že na spad roztočů v měli má důležitý vliv i počasí. „V chladném počasí se totiž zpomaluje i život roztočů, kteří se potom pomaleji rozmnožují a tím pádem neumírají tak rychle, jako v teplém počasí. Letní kontroly tak mohou být v některých případech zavádějící,“ upozorňoval včelař. Dále názorně a na mnoha příkladech vysvětloval, jaké způsoby jsou pro léčení napadených včelstev nejúčinnější a podotýkal, že ty nejpracnější metody mívají nejlepší výsledky. Vysvětloval také dávkování a toxicitu látek používaných při léčbě.
V části přednášky, kterou věnoval včelímu moru, se zaměřil především na způsob života tohoto bacila a prevenci proti jeho šíření. „Bacil nakazí larvy včel prostřednictvím potravy a to mu může trvat jen pět dní od vylíhnutí larvy z vajíčka, přičemž množství spor, které jsou k nakažení larvy potřeba, stoupá každým dnem. V prvním dnu tak stačí k nakažení larvy pouhých deset spor, v pátém dnu už se množství spor musí pohybovat v řádu milionů. Larvy starší pěti dní už jsou proti němu rezistentní,“ vysvětloval Krabec.
Upozorňoval také na to, že pokud se u včelstev nevyskytnou klinické příznaky nákazy, což je například mezerovité kladení včelího plodu či změna tvaru víček buněk, není ještě nutné včelstva likvidovat pálením. Zdravá a silná včelstva se totiž mohou nákazy samy zbavit. Při boji s včelím morem je tedy nutné mít včelstva co nejsilnější. Je také dobré vyvarovat se používání starých úlů, protože nákaza se může ukrývat i ve dřevě, nevychovávat včelstva z neznámých rojů a vyvarovat se loupení a zalétávání včel do cizích úlů. Všechny tyto nešvary totiž riziko zavlečení moru do včelstva podporují.
Na závěr přednášky Jan Krabec ponechal prostor pro dotazy desítek včelařů, kteří přednášku navštívili.