O osudu města není stále rozhodnuto. Bude se bránit, nebo bude vydáno bez boje?


Ve městě a v jeho okolí bylo soustředěno několik desítek tisíc příslušníků prvé pancéřové armády SS, která se „vyznamenala“ svými zvěrstvy při útoku v Sovětském svazu i při svém ústupu „spálené země.“ Velitelství této pancéřové armády bylo v nedaleké Ktiši a velel jí generál tankových vojsk Walther Kurt Josef Nehring, který trvá na obraně do posledního náboje. V noci z prvého na druhého května sněžilo a na návrších byla umístěna protiletadlová děla.
V pohraniční obci Kunschwart (dnešní Strážný) bojoval 10. pěší pluk 5. americké pěší divize s pancéřovou armádou 11. pancéřové divize fanatických SSmanů již od 27. dubna 1945. Obyvatelstvo z obce uprchlo a zdržovalo se přes ten čas v sousedních vesnicích. Asi 40 domů a kostel bylo poškozeno anebo úplně zničeno, několik jich vyhořelo a to čp. 20, 34, 48, 60, 89 jeden v Dolním Casově a 4 v Hliništi. I několik občanů a vojínů obou stran přišlo o život. Dne 5. května 1945 v poledne vnikli Američané konečně do Kunžvartu a postupovali urychleně do Čech.
Na další silný odpor narazili Američané u Soumarského mostu nedaleko Volar, kde padlo mnoho Američanů. Šestého května se Němcům podařilo most vyhodit do povětří. Přímo ve Volarech se střílí na Budějovické, kde byly zasaženy čtyři domy dělostřeleckými náboji, železničářský dům v Partyzánské utrpěl 60 zásahů leteckým kulometem.
V sobotu 5. května byla slyšet v Prachaticích dělostřelba od Volar stále silněji a na Libín dopadají prvé americké dělostřelecké granáty. Večer jedná Revoluční národní výbor Prachatice s německou radnicí o vydání města. Město Prachatice i široké okolí je přeplněno německými vojáky a zejména pancéřovou armádou SS. Nádraží Prachatice přestává přijímat vojenské vlaky, které se chtěly dostat do Pasova, protože nádraží Volary je již obsazeno americkou armádou.
V neděli 6. května k večeru přijel na motorce do města velitel partyzánů Josef Sucharda se svým synem, aby jednal se zdejšími úřady o kapitulaci. Sucharda šel se svým synem do sídla Gauleitera ve škole u nemocnice a žádal o rozhovor. Místo rozhovoru byl zatčen a okamžitě odsouzen k trestu smrti. Popraven měl být v pondělí 7. května 1945 ráno na dvoře školy. SSmani odvezli motorku Josefa Suchardy, a to byl důvod pro Revoluční národní výbor v Prachaticích požádat Američany o okamžitou pomoc a zásah.
V noci začala těžká kanonáda amerických děl směrem od Volar, a to bylo dobrým znamením, že spojka šťastně došla do cíle a Američané okamžitě zahájili svou akci. Během noci na 7. května utíká z Prachatic celý štáb pancéřové armády SS i se svým generálem tankových vojsk Waltherem Kurtem Josefem Nehringem. Jejich útěk skončil v nedaleké Ktiši.
Sucharda vyvázl smrti rozumným zásahem jednoho německého důstojníka, který vida celou neudržitelnou situaci Suchardu tajně nechal prchnout i se svým synem. Tady si každý položí otázku kdo byl Josef Sucharda? Byl to generál partyzánů a podplukovník pěchoty, který velel partyzánské skupině Šumava II., která koncem dubna 1945 měla 1590 mužů a 63 důstojníků.
V úterý 8. května 1945 je chaos stále větší. Po útěku vedení zůstávají Němci bezradní. Cesty se plní vojskem a uprchlíky. V okolí Prachatic je soustředěno na padesát tisíc uprchlíků. Vojsko prchá městem a zahazuje zbraně. V okolí Prachatic je soustředěno padesát tisíc uprchlíků. Vojsko prchá městem a zahazuje zbraně. Jen v lazaretech je hodně zraněných a mezi nimi se skrývají dvě stovky SSmanů.
Odpoledne 8. května 1945 znovu do Prachatic přijíždí Josef Sucharda se svou partyzánskou jednotkou a zbytek Němců bez odporu odzbrojuje. Téměř všichni hlavní představitelé NSDAP z města prchají. Národní výbor vystupuje již veřejně a v přízemní místnosti u Soumarů na Vodňanské silnici je zřízena kancelář Revolučního národního výboru. Ve městě se objevují první československé vlajky. První byla vyvěšena v České kolonii na domě číslo 356.
Ve středu 9. května 1945 jsou všechny silnice do Prachatic zcela ucpány prchající německou armádou a uprchlíky. Velká partyzánská jednotka Josefa Suchardy uvízla u Těšovic a samotný Sucharda s malou jednotkou partyzánů se do Prachatic dostal přes Záblatí. Ve tři hodiny odešel Sucharda se členy Revolučního národního výboru na radnici, kde si zavolal vedoucí úředníky, kterým oznámil, že Prachatice přecházejí opět do rukou českých. Byl předvolán i starosta města Watzlawick, jako nacistický předák na místě zatčen a správa města předána Václavu Pilátovi.
Odpoledne 9. května 1945 zaujal vrchní velitel 1. pancéřové armády, generál tankových vojsk Walther Kurt Josef Nehring své poslední bojové postavení v obci Ktiš (Tisch) na Šumavě. Jen o deset kilometrů dále západním směrem ležely zajišťovací pozice 5. americké pěší divize. V tutéž hodinu dorazily i prvé zvěsti o tom, že americké linie se pevně sevřely, a že útvary směřující na západ naleznou cesty do Bavorska zataraseny. Ve stejný čas začala na ústupových cestách německých jednotek přistávat americká letadla. Donutila jednotky první pancéřové armády SS k zastavení a shromažďovala je daleko ještě před americkými liniemi dohromady na velkých sběrných plochách.
Když generál Nehring obdržel zprávy o tomto vývoji situace, pověřil náčelníka svého štábu von Weitershausena k osobnímu setkání s velitelem 5. americké divize. Americký velitel mu oznámil, že 1. pancéřová divize SS už proto, že se činně účastnila bojů na východním válčišti, bude vydána do ruského zajetí. Jakékoli další jednání by bylo mařením času a velení první pancéřové armády SS nutno odkázat na příslušného sovětského partnera.
Všichni zadržení SSmani pancéřové armády SS Walthera Kurta Josefa Nehringa byla na demarkační čáře ještě v květnu 1945 předána Rudé armádě do sovětského zajetí.

FRANTIŠEK SCHUSSER