To se sice stalo a lidé ve vyúčtováních našli přeplatky za teplo, ale méně radosti některým způsobily částky za teplou vodu. Podle jednatele městské společnosti Tepelné hospodářství je jedna věc vyúčtování a druhá, že platí různě za vodu. „Vyúčtování je vždy spojením výše záloh a skutečné spotřeby. Je třeba vidět, jak vysoké mají lidé nastavené zálohy, kolik má rodina lidí a i jak velký je byt. Druhou věcí jsou rozdílné platby za teplou vodu. Vstupní cena vody je pro všechny stejná, vstupní cena tepla, které vodu ohřívá, je také stejná. Rozdíl je ale ve spotřebě teplé vody a v souvisejících nákladech na její výrobu,“ shrnul Zoch. Narozdíl od tepla, kde je cena stejná pro všechny odběratele, vstupují do ceny teplé vody další fixní náklady. „Ty jsou paušálním nákladem za vodoměr. To znamená, že při větším odběru se cena teplé vody snižuje, při menším se bohužel zvyšuje. Pokud by šla teplá voda rozvést jednou rourou bez výměníků, pak by byla cena všude v Prachaticích stejná. Tím, že do soustavy vstupují výměníky a vodoměry s různými průtoky, mění se i náklady,“ doplnil prachatický starosta Martin Malý. Výslednou cenu teplé vody podle obou ale ovlivňuje především její spotřeba. Podle ní se může měnit a také se mění cena teplé vody, za kterou ji dodává Tepelné hospodářství odběratelům z jednotlivých výměníků. Zjednodušeně řečeno, například odběratelé na největším panelovém sídlišti s velkou koncentrací obyvatel, méně rozsáhlou rozvodnou sítí, kratšími vzdálenostmi k výměníkům a větším odběrem, platí za dodávku teplé vody tudíž méně, než například v lokalitě Na Sadech, kde jsou roztroušené menší bytové domy, méně lidí a nižší spotřeba. Slova starosty města Martina Malého, která zazněla na nedávném setkání s obyvateli osady Libínské Sedlo, že jsme jedno město a nelze tedy platit různě vysoké poplatky, neplatí stoprocentně. Rozdílné ceny totiž hradí prachatičtí odběratelé teplé vody ze soustavy provozované městskou společností Tepelného hospodářství. Důvodem jsou rozdílné náklady na její výrobu ve městě. „Jiné náklady jsou na výměníku, kde je denní spotřeba čtyřicet kubíků teplé vody prakticky celá vyčerpána a jiná je na výměníku, kde sice nahříváme srovnatelné množství, ale odběr je přibližně poloviční,“ uvedl jednatel Tepelného hospodářství Prachatice Vladislav Zoch. Cena za teplou vodu je rozdílná nejen výměník od výměníku, ale také dům od domu a vše souvisí s její spotřebou a fixními náklady. Zatímco do výměníku vstupují náklady stejné v celých Prachaticích, tedy teplo, které vodu ohřívá a studená voda, z výměníku už jde ven teplá voda v rozdílných cenách pro odběratele. Přitom 30 procent z ceny od tepelného hospodářství tvoří podíl započitatelné podlahové plochy domu, ať už vodu odebírá, nebo ne. Zbylých sedmdesát pak objem odebrané teplé vody odečtený z jednotlivých vodoměrů v domě, které nahlásí správci tepelnému hospodářství. „V každém domě jsou v bytě vodoměry, které vykáží určitý počet dílků, což je bezrozměrná veličina, na kterou se pak spotřeba rozpočítává. Jestli jsou dílky poctivě nebo nepoctivě naměřeny, to není možné stoprocentně říct. Máme ale zkušenosti, že s vodoměry na teplou vodu je v některých případech manipulováno,“ podotkl jednatel tepelného hospodářství. K uvedeným částkám se připočítá ještě cena studené vody, která jde do výměníku a je pro všechny stejná. Tuto jednotnou cenu pro dům pak jeho správce rozpočítává na jednotlivé byty. Svou roli sehrává podle Vladislava Zocha také demografické složení obyvatel Prachatic a jejich městských částí. „Kde žije více starších lidí, spotřeba teplé vody klesá. Kde žijí vícečetné rodiny s malými dětmi, je spotřeba vyšší. Pochopitelně pak rozpočet na jeden kubík, gigajouly a cena vody vychází různě. Je to stejné jako se studenou vodou, kde je dvousložková cena tvořená paušální platbou za vodoměr a spotřebou vody. Ani tady nemusí lidé platit stejně. Záleží na instalovaném měřáku, který umožní různý odběr, ať se využije, nebo ne, za který se pak ovšem platí,“ dodal Zoch. Vlastní rozúčtování už ale není věcí Tepelného hospodářství, ale správce objektu, kterým může být Městská správa domů a bytů, Stavební bytové družstvo Husinec nebo jednotlivá společenství vlastníků jednotek. Ten také může určit podle platné vyhlášky, jak velkou část z ceny bude tvořit podíl základní a spotřební složky. Obecně vzato je v domácím rozpočtu teplá voda jednou z nejdražších položek a zatímco její spotřeba logicky klesá s modernějším vybavením domácností pračkami a myčkami nádobí počínaje a sprchovými kouty konče, její cena stoupá a klesat rozhodně nebude. Podle jednatele Tepelného hospodářství se městská společnost snaží reagovat na klesající spotřebu výměnou vodoměrů s menším průtokem, které odpovídají skutečné spotřebě, čímž sníží alespoň fixní náklady. Odstavuje i část bojlerů pro efektivnější ohřev teplé vody. Přesto se musí ohřát nejen tolik, kolik se prodá, ale veškerá voda, která v soustavě cirkuluje. Přesto by to nemuselo stačit, a jak Tepelné hospodářství, tak vedení města bude stát před zásadní otázku, co ještě jeho obyvatelé dokáží unést. Dá se tedy předpokládat, že se od soustavy odpojí další větší bytové domy napojené na vlastní zdroj tepla a teplé vody vyráběných za pomoci tepelných čerpadel a elektrokotlů, v menším měřítku si lidé tam, kde jim to prostorové podmínky a rozvodná síť dovolí, nainstalují samostatné bojlery přímo v bytech.