Navíc přípravu tábora poznamenala i nešťastná událost na jiném táboře vzdáleném jen pár desítek kilometrů od Vimperka, kde před několika dny došlo následkem pádu stromu na stan k vážnému úrazu.„Táboření v lese, kde si kluci maximum věcí dělají sami a i program je poměrně bohatý a využívá přírodního prostředí, je vždy rizikové a při nejlepší vůli se může něco přihodit. Je tedy potřeba nejen přemýšlet, co se může stát, ale vědět i co dělat, když se něco stane. Přitom bohužel platí, že čím zajímavější a pestřejší tábor, tím více rizika,“ komentoval možnost úrazu Zdeněk Škopek, jeden z vimperských vedoucích.Spolu s bezpečností je dost zaměstnávají i hygienické předpisy, které jsou i pro takovéto akce poměrně náročné. „Jelikož jsme malý tábor, spousta věcí se nás netýká, nicméně se snažíme dodržet vše, co pro zotavovací akce platí. Nejvíce problémů nastává asi s uložením a s manipulací potravin, a tady se nevyplatí něco podcenit a riskovat, že tábor skončí kvůli střevním potížím,“ pokračoval Zdeněk Škopek s tím, že podsadový tábor v lese je podsadový tábor v lese, a těžko zde proto budou splachovací záchody a v noci veřejné osvětlení.Ve vyúčtování tábora by se letos poprvé mohly objevit i poplatky za lékaře. Dopředu s tím však vimperští nijak nepočítali. „V minulosti jsme pomoc lékaře potřebovali jen výjimečně. A i kdybychom k lékaři museli třeba desetkrát, rozpočet tábora by to nijak vážně neohrozilo. Proto jsme cenu tábora nijak z tohoto pohledu nezvyšovali. I když jsem četl v novinách, jak s tím mají organizátoři zotavovacích akcí problémy, zdá se mi to jako uměle nafouknutý problém,“ ukončil předtáborové úvahy Zdeněk Škopek.