Tomu vévodí tři smrky, z nichž jeden je suchý. Mrtvý strom je totiž podle některých ochránců přírody nedílnou součástí chráněných území a hmota odumřelých stromů je důležitým materiálem pro výživu mladých stromů. Podle druhé skupiny zainteresovaných nemá v lese uschlý strom co dělat. Souška ve znaku národního parku tak může být pomyslným předělem mezi dvěma různými přístupy a pohledy na ochranu přírody v tomto chráněném území. V pátek odpoledne však ředitel národního parku Deníku vyvrátil, že by nějakým způsobem usiloval o proměnu uschlého stromu v logu na strom zelený a živý. „Osobně žádnou změnu neplánuji, tyto snahy byly v národním parku zcela nezávisle na mně již několik let. O změně loga se mluví, zatím se však vůbec neví, jakým způsobem by se logo mělo proměnit a proč, kdo by to měl provést a kolik by to stálo. Je mou povinností se tím zabývat, to je ale také všechno,“ upozornil ředitel národního parku Jan Stráský. Logo parku se od doby jeho založení zatím nijak výrazně neproměnilo. „Myslím, že na logu ani tolik nezáleží, důležité je, jak se dohodnou lidé. A poslední jednání vnímám osobně velmi kladně,“ uvedl k proměně loga starosta Stožce Martin Černý.