Šumava/ Příroda potřebuje svůj čas a stejné je to i s Šumavou. I ona se nakonec s největší pravděpodobností vypořádá s následky orkánu Kyrill a větším množstvím kůrovce. Jedná se ale o dlouhodobý proces, který lidé nesmějí měřit podle dnešního spěchu. Bude nutné vydržet u nastoleného trendu. K takovým závěrům nyní zjednodušeně dospívají odborníci, kteří se zabývají lesními ekosystémy v Národním parku Šumava. Místa, kde se již mnoho let netěžilo dřevo, vypadají totiž mnohonásobně lépe než části lesů, kde se ještě před lety těžilo. O tom se včera osobně přesvědčil i náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Ten včera společně s ředitelem Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vyrazil Františkem Krejčím a dalšími zástupci parku a několika médii na horské smrčiny v okolí Modravy, Roklanské hájenky a Březníku. „Naše strategie je jasná. Je ale důležité, abychom u ni vydrželi. V posledních letech se totiž stále měnila a to je špatné,“ sdělil František Pelc. Správa parku nyní také připravuje první výstupy, kde budou jasné výsledky o práci v parku a stavu bezzásahových ploch. „Tuto zprávu zhruba do dvou týdnů rozešleme senátorům, kteří byli proti našim krokům. Na podzim potom budeme mít další přesnější výsledky. Chceme každého seznámit s tím, že to, co zde děláme, má své jasné opodstatnění a jdeme správnou cestou,“ upozornil ředitel František Krejčí. Na místě se včera mohli všichni na vlastní oči přesvědčit, že lesy v bezzásahových zónách, kde se těžilo nejsou v tak dobrém stavu, jako ty bez těžby. Některé lokality, kde je dlouhodobě ponechán přirozený vývoj, zažívají doslova výbuch biomasy. V místech, která byla zasažena Kyrillem a kůrovcem však bude trvat ještě dlouhé roky, než se lesy znovu obnoví. Vše by ale mělo jít přirozenou cestou. Příroda by se s tím měla vypořádat. Navíc i v bezzásahových zónách se snaží park pomoci šetrnými a citlivými zásahy. Tím je například umístění lapačů lýkožrouta. František Krejčí zároveň upozornil, že nyní bude také nutné eliminovat politické tlaky, protože ve zmíněných oblastech budou konečné výsledky v horizontu desetiletí. „Musíme mít argumenty a výsledky. Pak se dostaví i trpělivost ostatních. Na tom budeme pracovat,“ řekl ředitel správy NP. Již od prvního srpna proto chtějí v parku zahájit nový turistický program. Odborný průvodce by vždy vzal vybrané zájemce právě do míst horské smrčiny a lidé by tak měli možnost seznámit se se stavem šumavských lesů. I to by mělo přispět k jinému úhlu pohledu od veřejnosti. Vše možná vypadá až příliš pozitivně. Tak to samozřejmě není a park si je vědom dřívějších chyb. Nyní lze ve zhruba 3 letech očekávat rozšíření kůrovce. Jak již ale bylo řečeno, příroda potřebuje mnohem více času. Takže například za 10 až 15 let budou vidět opravdu velké změny. Les se mění pomalu a je nutné ho vytvořit tak, aby byl různorodý jak druhem, tak i věkem. Pak by měl být nejodolnější. O návštěvě Františka Pelce, Šumavě, kůrovci a dalších s tím spojených záležitostech budeme dále informovat ještě v příštím týdnu.