Zelený symbol Vánoc chce mít každý

Tento symbol snad nejuznávanějších lidových svátků na celém světě se dostal i do vánočních koled a písní s vánoční tématikou, mihne se snad v každém vánočním hudebním klipu, nebo televizních reklamách lákajících k masovým nájezdům na vánoční nákupy. Ti dříve narození si vzpomenou, že drtivá část vánočních pohledů se neobešla alespoň bez jehličnaté větvičky ozdobené blýskavou barevnou koulí, v níž se odráží mihotavé světlo svíčky či prskavky. Zkrátka a dobře, bez toho, že by na Štědrý den domovem vonělo jehličí z čerstvého stromečku, si většina lidí nedovede vánoční sváteční pohodu ani představit.
Nabídka je bohatá a vybrat si může každý hned na několika místech, kde se vánoční stromky prodávají už zhruba týden. Výjimkou není ani Velké náměstí v Prachaticích, kde v průjezdu a na dvorku sídla městské policie nabízejí své stromky Městské lesy Prachatice. Spolu s jejich pracovnicemi, které se o prodej starají, jsem strávil jednu docela promrzlou hodinu hned po zahájení letošního prodeje. A rozhodně jsem nebyl sám. Na svůj vytoužený stromek tu totiž vydrželo čekat hned několik zájemců.
„To zase budeme v novinách,“ smějí se pracovnice městských lesů, když mne vidí, jak vytahuji foťák a věším si ho na krk. „To ony jen tak dělají, ale posledně si to koupily všechny a chválily vás, jak jste to napsal,“ žertuje jednatel městských lesů František Štěrba a naráží na naše společné vybírání vánočních boroviček z před roka přímo na Dubovém vršku za Prachaticemi. „Za chvíli sem přivezou ještě várku smrčků a pak zajedou ještě pro nějaké jedličky. S těmi by tu mohli být tak za půl hodiny,“ ubezpečuje Štěrba, který byl hned na začátku zkontrolovat, jak na tom jsou a kolik je třeba jakých stromků, chvojí a jmelí ještě dovézt.
Do průjezdu vcházejí mezi tím další zákaznice a hned od vstupu pohledem vybírají ten svůj stromek. „Nemáte nějaké menší? Potřebuji ho dát na stůl, máme malé vnoučky, tak aby na něj nedosáhli,“ ptá se jedna z nich. U městských lesů vybírá stromek už řadu let a zatím vždy našla ten, který se jí líbil. Letošek není výjimkou a za chvíli odchází se smrčkem velikým přesně podle představ. Komu se stromeček líbí vzhledově, ale nevyhovuje mu velikost, přesně podle přání mu ho pracovnice přímo na místě ruční pilkou zkrátí na potřebnou výšku.
Do prodeje putují stromky uložené ve sněžné jámě. „Vyřezávali jsme je minulý týden, takže jsou čerstvé,“ ubezpečuje zákazníky Jana Kubičková. Zatímco smrčky se vyřezávají většinou přímo v porostu, jedličky jdou do prodeje z plantáže. „Letos jsme vyřezávali hlavně pod Libínským Sedlem a myslím, že se stromky opravdu povedly,“ doplnila s tím, že počasí pro výběr a vyřezání stromků nebylo letos nic moc. A stejné je to i s borovičkami, kterých do vánočního prodeje vyřezaly pracovnice městských lesů jen minimum.
Stromky se prodávají ani ne půl hodiny a je znát, že zima začíná zalézat za nehty. Navíc, když to v průjezdu, kde mají pracovnice stolek s kasou a účtenkami a kde stromky i balí do síťky za desetikorunový příplatek k ceně stromku, pořádně protahuje. „Chtělo by to grog,“ směje se Anna Šánová u kasy a všechny si chvílemi ohřívají alespoň zkřehlé prsty nad zapnutým elektrickým topným tělesem. Postupem času přidávají i podupávání a zkrátil se jim i krk, jak se choulí do límce. Ale na nějaké zahřívání není moc času, protože přivezli další várku smrčků a je třeba je nanosit do dvorku.
„Abychom ale měli co nosit, jestli nám to lidi nerozeberou přímo z káry,“ komentuje Marie Štefankovičová nedočkavé vyhlížení zákazníků. „Prosím vás, tohle jsou všechny jedličky, co máte, nebo ještě nějaké budou,“ ptá se další zákaznice. „Potřebovala bych o něco vyšší a trochu hustší. Tahle vypadá pěkně, ale radši bych si ještě počkala. Když tak si ji dám tady na stranu, jestli můžu,“ poprosila a jedlička putuje z místa prodeje blíž ke kase, aby se mezitím, než přivezou nové stromky, náhodou neprodala. Na odbyt jdou nejen stromky, ale také větvičky jmelí a chvojí na ozdobu stolu nebo do vázy. Při výběru stromku pak rozhodují nejrůznější kritéria. Kdo bydlí v menším panelákovém bytě s ústředním topením, raději si vybere menší jedličku, která tak brzy neopadá. Rodiče malých dětí také volí spíše menší stromky, které se dají dát na stůl, aby na ně děti nedosáhly a nestrhly jej při loupeži čokoládových bonbonů. Někdo chce stromek od podlahy ke stropu a zřejmě nejdůležitějším kritériem je vždy vzhled. Vítězí co možná nejhustší a hlavně rovné stromky. Nevadí ale ani to, když z jedné strany má stromek řidší větve. Takový se totiž hodí přesně do rohu místnosti.
Na další várku, tentokrát jedliček, čekají i další zákazníci. „Já tohle vybírání snad omarodím,“ směje mladík, kterému se zatím žádný ze stromků nelíbil natolik, že by si jej koupil. „Budou vyšší, nebo i menší tak do metru a půl,“ vyzvídá další zákaznice. S jistotou ale pracovnice městských lesů odpovědět nedokáží, takže paní raději stojí s dalšími lidmi na náměstí a čeká na auto s novými jedličkami. To přijíždí za deset minut a nedočkaví zákazníci se k němu vrhají hned, jakmile řidič odkurtuje přivázané stromky na káře. Tři z nich se dovnitř ani nedostanou a spokojení kupující s nimi po zaplacení odcházejí domů. Méně spokojená je paní, která čekala menší stromky a nevybral si ani mladík, který po hodině čekání výběr pro tentokrát vzdává a jde se zahřát s tím, že to zkusí zase druhý den. Možná bude mít štěstí. Každopádně má jistotu v tom, že městské lesy budou prodávat stromky až do příštího pondělí. A to by v tom byl čert, aby si nakonec přece jen nevybral.