Další večer plný emocí se odehrál ve čtvrtek večer v tělocvičně základní školy Zlatá stezka. I tentokrát se v tělocvičně sešli rodiče školáků, pedagogové a navíc vedení města v čele s Janem Bauerem. Na aktiv se dostavila i většina zastupitelů. Čekalo na ně odhadem na čtyři sta rodičů a pedagogů.
„Scházíme se takřka na minutu po týdnu ve větším počtu a se zastupiteli a ředitelkami dalších dvou základních škol,“ řekla Andrea Tajanovská, předsedkyně školské rady, která společně se starostou Janem Bauerem řídila celý večer.
Celá tělocvična byla vyzdobena transparenty z rukou dětí, které vyjadřovaly své názory slogany Ne školnímu ghettu, 2007 hledá se nový ředitel, 2010 hledá se nový starosta. „Dostal jsme už řadu nepříjemných dopisů a doufám, že se tu dnes k sobě budeme chovat slušně,“ řekl v úvodu všem přítomným starosta. Hned na úvod si připravil výčet nejčastějších otázek, které dostává, aby je zodpověděl. „Počítali jsme s tím, že se s vámi budeme setkávat. Věřím, že toto rozhodnutí je nepříjemné pro všechny z vás, ale není katastrofické. Nejedná se o politické rozhodnutí, ani o likvidaci školy. Přizvali jsme si při tvorbě koncepce i odborníky a je nutné říci, že nezavíráme školu. Chtěli bychom, aby v rámci pokrytí města fungovaly tři první stupně školy. Tomu, že nezavíráme školu, nasvědčuje ale i fakt, že v tuto chvíli probíhá výběrové řízení na dodavatele doskočiště a atletické dráhy pro tuto školu,“ vysvětloval starosta, který se právě za tuto poznámku dočkal potlesku, i když soudě podle výrazu tváří přítomných, nikoli pochvalného.
„Není pravda, že do této školy se vůbec neinvestovalo. Když jsem v roce 1999 na radnici nastoupil, tak právě sem putovaly peníze. Stejně tak není pravdou, že hlavním důvodem slučování je odchod paní ředitelky a nyní i její zástupkyně Jaroslavy Urbánkové,“ argumentoval dále starosta.
Stejně tak vyvrátil fámy, že pavilony chce město prodat na komerční účely, což by měl být také důvod, proč chce školy slučovat. „Zatím nevíme, co bychom s nimi dělali. Určitě tu ale nebudou fabriky a podobně. Vzniklo by tu rozhodně něco, co by nenarušovalo chod ostatních škol. Stejně tak není pravda, že už jsme prodali budovu Sovy škole, která v ní sídlí,“ vysvětloval starosta. Podle jeho slov se ani nezhorší kvalita výuky, což je také jeden z argumentů rodičů.
„To, že se jedná o politické rozhodnutí, zaznělo z mých úst. A já si za tím stojím. Když volím menší zlo, které se týká menšího počtu lidí, popudím si proti sobě menší počet voličů,“ ozval se Petr Wiesner, rodič a zároveň bývalý člen finanční komise města, který vystoupil i na aktivu v minulém týdnu.
„Strategický plán města říká, že chcete zkvalitňovat a prohlubovat komunikaci mezi obyvateli a městem – město bude využívat všech možných informačních kanálů, aby svým občanům sdělilo své záměry i problémy. Je v něm řečeno, že chcete zapojovat občany do rozhodování o věcech veřejných. Tohle ale není zapojování občanů do diskuze,“ začala Andrea Tajanovská svoji prezentaci, kterou si na setkání připravila. Zároveň upozornila na to, že se ve městě ozývají hlasy, že si bereme děti jako rukojmí. Oni nejsou naši rukojmí, jsou to naše děti, za které bojujeme,“ upozornila A. Tajanovská.
Ve svém vstupu zároveň poukázala na fakt, že v koncepci Základních škol v Prachaticích město nepočítá ve střednědobém horizontu se snížením počtu tří stávajících základních škol, že bude hledat možnosti alternativního využití nevyužitých prostor. Město počítá s postupnou rekonstrukcí všech pavilonů a další. „Nebojujeme proti jiným školám, chceme zachránit tu naší. Po celou dobu jednáme s vedením města, občany a zainteresovanými subjekty korektně, slušně a na rovinu – bez velmi expresivních výrazů o likvidaci školy a podpásovek,“ poznamenala Andrea Tajanovská. Mezi námitky, které přednesla, patřilo především to, že se neuskutečnila žádná veřejná diskuze, nebyly provedeny odborné analýzy, rozhodnutí bylo provedeno za zavřenými dveřmi. „Proč nebyly důkladně propracovány i jiné varianty,“ ptala se vedení města. Ve svém vstupu upozornila i na další aspekty, proč by podle vyjádření školské rady, rodičů, pedagogů i dětí měla být škola zachována a jaké postupy navrhují.
Následoval vstup Camerona Pegleyho, kterého před samotným setkáním s vedením města rodiče odhlasovali jako svého mluvčího. „Z celého tohoto postupu radnice jsem opravdu smutný. Město nás tlačí do konfliktu, který nechceme. Přemýšlel někdo o tom, kde budou parkovat rodiče, kteří své děti povezou do ulice Národní? Co to udělá s dopravou ve městě, když vyrazí sto až sto padesát aut a povezou děti do školy? Když se podívám na koncepci školství, je to samá křivka, křivka, graf, ale nic zásadního, je špatně udělaná. Říká se, že existují tři druhy lží: lži, zatracené lži a statistiky,“ řekl mimo jiné ve svém vstupu Cameron Pegley.
„My ručíme a zodpovídáme za celé město. To prostě dlouhodobě neunese dvě jen z poloviny obsazené velké školy. Možná, že máte pocit, že jsme zavírali oči, že jsme osm let nic nedělali, ale my jsme se těch osm let snažili školy udržet. To už nyní nejde. Máte právo tvrdit, že jsme upřednostnili kruhové objezdy, koupaliště a podobně, ale my musíme brát zřetel na všechny obyvatele města. Na startu na tom byly všechny školy stejně, záleželo na každé z nich, jak bude pokračovat,“ poznamenal starosta.
„Jednání, které se konalo 23. května, bylo na jedné straně standardní, na straně druhé nestandardní. Museli jsme se rozhodovat rychle. Hlasoval jsme tak, jak jsem hlasoval. Chybělo mi hodnocení školské komise. Chtěl jsme hlasovat pro variantu B, tedy slučování, ale když jsem zjistil, že by tato varianta začala platit už k 1. září, nelíbilo se mi to. Měli bychom hledat i jiné varianty,“ poznamenal zastupitel Jan Klimeš.
„Kdyby jenom polovina toho, co Cameron Pegley řekl o koncepci, byla pravda, tak jste, zastupitelé, hlasovali o paskvilu,“ vyjádřil svůj názor rodič Václav Franz.
Na některé z mnoha argumentů reagovala i vedoucí odboru kultury, školství a cestovního ruchu Růžena Štemberková. Stejně tak starosta upozornil, že školy nejsou v žádném případě podfinancované, že ale demografický vývoj je takový, jaký je, což je podle jeho slov neudržitelný stav.
„Původně jsem neměla v úmyslu vystoupit. Ale nyní musím reagovat. Když jsem vám, pane starosto, nesla své odstoupení z funkce, říkal jste, že se na vás budu moci obrátit, kdybych něco potřebovala. Řekl jste, že jste jednal s paní zástupkyní, která měla o své pedagogy asi vetší zájem, než já. Není to pravda, to, že odcházím, neznamená, že nemám své pedagogy ráda. Snažila jsme se s vámi vyvolat jednání. Druhou věcí, kterou jste mi opravdu pomohl, je, že jste řekl, že jedna ze škol ani nevěděla, kde je finanční odbor. Od roku 2004 žádáme o peníze na rozvody teplé vody, z odpisů, jejich kumulace, už bychom si na rekonstrukci v příštím roce ušetřili,“ uvedla ve svém vstupu ředitelka školy Kristýna Kratochvílová. „Neřekl jsem, že nemáte zájem o své lidi a stavím se za svá slova, že jsem vám nabídl pomoc,“ reagoval ihned starosta, jehož slova ředitelka doplnila tím, že to tak však vyznělo.
Za slučování školy se postavil i Jiří Machart, ředitel Domu dětí a mládeže v Prachaticích. Vystoupili i další zastupitelé, kteří řekli proč a jak hlasovali.
Pedagogy zajímalo, co bude s projekty, které škola realizuje, s učebnami, které jsou nově vybudované a nacházejí se v pavilonech, které by měly být uvolněny.
Svůj postoj vysvětlila i místostarostka Hanka Rabenhauptová: „Pět let se touto problematikou zabýváme. Chodily sem moje tři dcery, třikrát byly spojovány a roztrhávány. Bylo nám vyčítáno, že nemluvíme o dětech. Možná, že jsme se posledně špatně pochopili, chtěli jsme vystoupit, mluvit o dětech, ale nebyl nám dán prostor. Víte, děti potřebují prostor, prostor ale potřebuje děti,“ dodala Hanka Rabenhauptová.
Mezi nejčastější otázky ze strany rodičů i pedagogů pařilo, proč se jedná stále o Zlaté stezce, proč se nemluví a neřeší například základní škola ve Vodňanské ulici.
Rodiče se před samotným jednáním shodli na demonstraci v pondělí v 16 hodin a následně na přítomnosti o hodinu později na jednání zastupitelů.