U některých v mysli se zrodila zvědavá otázka, zda podobné výkyvy počasí existovaly také již v minulosti a zda jejich příčinou byly nešetrné lidské zásahy do přírodních zákonů anebo jiné nepředvídatelné skutečnosti. Dnes se již často zapomíná, že starší lidské generace byly daleko více závislé na počasí, které ovlivňovalo výsledky úrody. Velmi často byly příslušné povětrnostní změny zaznamenány a kronikáři zachovaly po sobě mnohé záznamy, které nám dnes umožňují je lépe sledovat. Z takových kronikářských zápisů jsem vybral několik pro zvídavé čtenáře.
Nejstarší zprávy pocházejí již z konce 17. století. Husinecká pamětní kniha uvádí, že v roce 1697 již v měsíci květnu a červnu přišly silné mrazy, které způsobily velké škody na obilí a ovoci.
Naproti tomu v letech 1833 až 1834 nenapadl žádný sníh a bylo takové teplo, že lidé chodili bosi až do svátku sv. Josefa (19. března), kdy začal teprve padat sníh a přišly také mrazy a se setbou obilí se mohlo začít teprve po 11. dubnu 1834.
Na počátku 19. století docházelo k častým změnám počasí. Z četných kronikářských zápisů se dozvíme, že v roce 1911 od měsíce června do poloviny srpna vůbec nepršelo a teploměr ukazoval přes 30 stupňů Celsia. Toto ovlivnilo polní úrodu, protože na polích všechny plodiny předčasně dozrály a hospodáři utrpěli značné škody. V roce 1912 zima přišla velmi záhy a koncem září a počátkem října přišly tuhé mrazy, které nedovolily včas sklidit brambory a zasít ozimy. Již koncem října 1912 napadl sníh, který se udržel.
Zima 1918 – 1919 byla zprvu velmi mírná. Na Tři krále (6. ledna) 1919 bylo počasí jarní, které způsobilo, že jívy a lísky se ozdobily jehnědami. Sníh začal padat teprve 16. ledna 1919 a napadlo ho na ¾ metru vysoko a zůstal ležet až do druhé poloviny února. Zajímavé bylo, že se nevytvářely žádné závěje, které by znesnadňovaly spojení mezi jednotlivými obcemi. První týden v březnu přišla první bouřka a po ní se opět vrátila zima s množstvím sněhu a tak první jarní dny vypadaly spíše na Vánoce. V roce 1920 již v říjnu přišly stálé a silné mrazy, avšak sněhu bylo ještě málo. Po vánočních svátcích sníh zmizel a leden byl skoro jarním měsícem. Tento nedostatek si vynahradil únor, kdy v polovině tohoto měsíce napadlo takové množství sněhu, že bylo nesnadné dostat se z jedné obce do druhé. Sníh způsobil mnoho škody v lesích.
V roce 1924 v březnu napadl sníh a přišly silné mrazy. V roce 1925 napadl první sníh již 14. a 15. října. Ještě sešel, ale 12. dubna opět padal a dostavily se silné mrazy s ledovými větry.
V roce 1926 se zima přihlásila velmi brzy. První sníh napadl v noci na 1. října a zůstal ležet po celý den. Potom se střídaly pěkné, mlhavé a deštivé dny. Dne 21. října se začal sypat sníh, napadlo ho asi 15 cm a držel celý týden.
V roce 1928 byl celý podzim pěkný a pořádný sníh napadl teprve 25. listopadu a vydržel až do Vánoc, kdy zase trochu sešel, ale potom opět začal padat. K tomu se připojily silné mrazy. Roku 1931 byl průběh zimy docela odlišný od obvyklého způsobu. Již ve dnes 25. a 26,. Října napadlo značné množství sněhu. Jehož výše dosahovala až 34 cm.
V roce 1939 brzy napadl sníh, který zůstal již ležet. Místy dosahovala sněhová pokrývka až do výše 5 metrů.
Průběh zimy 1969-1970 byl mimořádný. Sníh napadl již dne 26. listopadu 1969 a zůstal ležet až do počátku dubna 1970 nepřetržitě. Ve vyšších polohách Šumavy (Kvilda, Strážný, Bučina) sněhová pokrývka dosahovala výše až 2,5 metrů. V obci Svatá Maří bylo v průměru 80 cm sněhu, místy 1 m. Sníh padal ještě 1. května 1970. Naštěstí mrazy nedosahovaly vysokého stupně a pohybovaly se v rozmezí -12 až -13 stupňů. Množství překvapení připravil rok 1978. Dne 3. dubna napadlo 18 až 20 cm čerstvého sněhu a tak o velikonocích to vypadalo jako o vánocích. Potom následovalo chladné počasí a deštivé počasí. Dne 25. prosince k ránu přišla bouřka a blesky s deštěm. Nový rok 1979 přinesl další velké povětrnostní změny. Zatímco 31. prosince 1978 o půlnoci teplota dosahovala ještě 6 stupňů Celsia, během další části noci poklesla až na -13 stupňů. Tato radikální změna způsobila, že se cesty proměnily ve zledovatělý povrch a zmrazky a ze střech a okapů visely těžké rampouchy. Pokračující mrazy způsobily kalamitu v těžbě uhlí na povrchových dolech a jeho dopravy do elektráren. Rostly poruchy dodávek elektrického proudu, které přinesly výpadky a pokles výroby. Potom následovalo určité zlepšení a mrazy polevily a během února již citelně nepoklesly pod bod mrazu. Další změny přinesl měsíc březen, kdy napadlo opět množství sněhu, který svou vahou způsobil škody na elektrickém vedení a na lesních porostech.
V roce 1983 byl průběh zimy mírný a 17. ledna dokonce pršelo a rtuť teploměru stoupla na +4 stupně Celsia. Mrazy nastoupily teprve v únoru, kdy nejvyšší mráz byl -19 stupňů a potom klesla teplota na -12 až -10 stupňů Celsia. V roce 1985 přinesl začátek zimy již Nový rok, střídaly se sněhové vánice a mrazy kolem -10°C, avšak sněhu napadlo málo a sněhová přikrývka dosahovala pouze 15 až 18 cm. Zima si udržela svou nadvládu velmi dlouho a teprve 24. února došlo k oteplení a začaly plískanice. Další mimořádnou proměnu počasí přinesl 18. březen, kdy napadlo dokonce ještě 50 cm sněhu, který způsobil potíže ve sjízdnosti silnice. V listopadu již první sníh, který se však dlouho neudržel a vánoce byly již na blátě.
Již na začátku roku 1987 napadlo množství sněhu a mrazy dosahovaly až -25°C, v druhé polovině ledna mrazy poněkud polevily, avšak sníh však nepřestal padat.
V roce 1989 přišlo silné ochlazení, které doprovázelo silné sněžení, které pokrylo zem až do výše 15cm. První mrazy tohoto roku začaly v rozmezí -4°C až -6°C začaly od listopadu bez sněhu.
V roce 1991 se zima přihlásila ke slovu již koncem října, kdy 21. října napadl první sníh. V noci ze dne 16. listopadu napadlo kolem 40 cm. Avšak ještě 22. prosince pršelo. Vánoce však naštěstí byly na sněhu.
V roce 1995 začala zima již v lednu a trvala až do dubna ( s výjimkou února, který byl teplejší). Sníh si pospíšil a začal padat již 4. listopadu. Dne 23. prosince nastala dočasná obleva, kterou koncem roku pro změnu vystřídal sníh a snížení teplot až na -16°C.

PhDr. VÁCLAV STARÝ
vybráno z kronikářských zápisů