Jedni si nechtějí zamazat ruce politikou, druzí vidí, že politiku dělat chtě nechtě musí. Věrný obraz toho je kauza splouvání Teplé Vltavy v Národním parku Šumava.

Čísla se střílí od boku

Tradiční druh turistiky v NP Šumava, jímž splouvání bezesporu je, řeší správa Národního parku Šumava od roku 2004 a není ho schopna vyřešit. Už šest let se Vltava nepřetržitě monitoruje.

Například v roce 2004 proběhlo čtyřicet pět hodinových měření toku. Proběhl terénní průzkum perlorodky, workshopy a semináře.
Výsledek: něco by se mělo dělat. Nikdo ale nechce říct, co. Mluví se o zvýšení limitu pro splouvání v národním parku na 50 cm, pak na 55 cm, na 78 cm, na 61 cm a zase zpátky na 55 cm.

Mluví se o zpoplatnění a regulaci vodáckého sportu, hrozí se pokutami z Bruselu. Mluví se o placeném a řízeném splouvání s průvodcem. O „zátěžovém monitoringu“ na dva roky.

Po něm hrozí úplné zavření řeky. Ministerstvo se nechává slyšet, že Vltavu může skutečně natvrdo zavřít. Čísla lítají sem a tam jako míček při ping pongu. Šermuje se posudky. Hraje se s centimetry a o centimetry. Ale většinou se jen hrozí, měří a diskutuje.

A zrovna tak se střílí čísla procent výměry bezzásahového území.
Jednou je to „necelých 21 procent (František Krejčí pro Lesnickou práci 9/2009) a podruhé 29 procent (František Krejčí pro Českou televizi v březnu 2010).

Zásadní změna?

Až v roce 2007 správa NP Šumava oznamuje, že splouvání Teplé Vltavy v roce 2008 ovlivní „zásadní změna“. OK. Proč ne? Je to přece cenný a krásný tok v unikátní krajině.

Změnu má kodifikovat nový Návštěvní řád, projednaný a dohodnutý s obcemi. A tak splouvání Vltavy řeší hned dvě pracovní skupiny. Obce hájí tradiční sport a práva turistů, správě parku je trnem v oku, že kolem Vltavy se prý piknikuje a že se na soutoku Teplé a Studené Vltavy prý lidé koupou.

Obcím zase vadí, že v oblasti Vltavského luhu běhají vědci a nikdo nemá přehled o tom, co zjistili. Správa parku uvažuje o vytvoření souvislé zóny se zákazem vstupu podle paragrafu 64 zákona o ochraně přírody a krajiny. Obce se brání.

Terénní průzkum ukazuje, že perlorodka v Teplé Vltavě skoro žádná není, a kdyby byla, tak pádla vodáků jí těžko ublíží. Ukazuje se, že nikoli vodáci, ale průmysl, těžba rašeliny, odvodnění a chemická hnojiva měla a mají radikální vliv na populaci perlorodky.

Na původní druhy ryb, které perlorodka potřebuje ke svému životu (pstruh), mají mnohem negativnější vliv dravé ryby migrující z Lipna než vodáci.

Ale nesmí se to říkat. Vodák je ve srovnání s nimi nepodstatný. Ale je dobře viditelný a postižitelný. Je prostě takový  . . . lidský.
Provizorium na letošní rok

Letos v únoru nakonec nový hlas z parku: Teplou Vltavu vyřeší posudek zoologa (další posudek po tolika už hotových posudcích). Nakonec 11.3. padne rozhodnutí.

V období od 1.6. lze splouvat každý den v době od 8.00 do 20.00 hodin: při výšce hladiny 50 – 55 cm může splout nejvýše 81 registrovaných plavidel denně, při výšce hladiny nad 55 až 61 cm může splout nejvýše 108 registrovaných plavidel denně, při výšce hladiny nad 61 cm není počet plavidel omezen. Schválený a projednaný Návštěvní řád je však jen provizorní a bude platit jen od 1.5. do 31.7. 2010.
Přitom řeší dva velmi zásadní okruhy: cyklotrasy a splouvání v NP Šumava. Posudek zoologa ve hře není a jeho obsah nezná nikdo kromě správy parku. Ptám se: jak to? Takže nebyl potřeba? Nebo si ho správa drží jako eso v rukávu?

A jsme u jádra věci: proč ve jménu ochrany přírody se celé roky hauzíruje s čísly jako na pouti a nakonec je z toho provizorium? A nedosti na tom – správa parku chce podle vyjádření svého ředitele letošní provizorium na konci července zase prodloužit, aby platilo celý letošní rok. Jak je možné, že ke všem současným provizoriím na Šumavě máme na krku další provizorium – ve chvíli, kdy se mluví o potřebě „dlouhodobé vize“ pro Šumavu?

Proč si správa Národního parku Šumava ničí svůj nepříliš dobrý image lavírováním mezi centimetry, proč mluví o „divočině“ a „ekologické péči o les“, když nechává – tentokrát pod ekologickým praporem – plenit Šumavu a ve velkém vyvážet a prodávat šumavské dřevo?

Radovan Holub