Ten totiž zrušil nařízení o omezení vstupu z loňského května do sedmi oblastí Národního parku Šumava. V těchto místech pak mohli turisté chodit pouze na vyznačených trasách a navíc byl jejich pohyb časově omezen v návštěvním řádu národního parku. Návrh k soudu podal aktivista Václav Řezníček, který si myslí, že nařízení parku jsou přísná a omezují svobodu pohybu. Soud navíc zrušil časové omezení plynoucí z návštěvního řádu. Některé z tras byly tak až doposud přístupné pouze od července do listopadu a další pak od května do března. Nejvyšší správní soud tak dostal národní pak do svízelné situace v souvislosti s ochranou vzácných živočišných druhů a biotopů, jež se v těchto vybraných klidových lokalitách vyskytují. A jde hlavně o populaci tetřeva. „Jsou tam ale také další druhy citlivé na narušení,“ dodal Tomáš Hlavatý. Místa, o která se jedná, jsou z dob minulých známa jako hraniční pásma. Lidé se tam nemohli pohybovat vlastně nikdy. Právě tím měl tetřev zajištěno další přežití. Proti rozhodnutí soudu již není možné zajistit další obranu. „Jakmile rozsudek nabude právní moci, otevírají se tato území návštěvníkům,“ zhodnotil Hlavatý. Podle něj tak klidně může dojít k úplné likvidaci tetřeva na území parku. Návštěvníci se totiž budou moci pohybovat v těchto místech trvale a volně. „Jedinou záchranou by byla nová zonace národního parku. Pokud by se podařilo tato území zahrnout do prvních zón, došlo by konečně k jejich ucelení a zároveň bychom byli schopni tetřeva a další vzácné biotopy zachránit. Takové řešení by bylo optimální,“ vysvětlil Tomáš Hlavatý. Novou zonaci v současné době připravuje ministerstvo životního prostředí. Časově omezený pohyb návštěvníků parku jen po předem daných cestách zaručovalo tetřevům tolik potřebný klid. „Jakékoliv rušení v zimních měsících pro něj totiž představuje obrovský výdej energie. Tím se ztenčuje možnost jeho přežití,“ řekl Hlavatý s tím, že tetřev pak nesmí být rušen ani v toku či v době hnízdění a vyvádění mláďat. Běžných návštěvníků Šumavy se ale správa parku nijak neobává. Ti v zimě vyhledávají rolbou připravená místa. Hrozbou jsou náročnější turisté, kteří upřednostňují adrenalin třeba v podobě túr na sněžnicích. Právě ti, ač nevědomě, vyhledávají místa v terénu, kde by se tetřev mohl vyskytovat. Vzácná shoda v tomto případě panuje mezi parkem a starosty šumavských obcí. Ti totiž využívají národní park coby ochrannou známku. Například starosta Kvildy Václav Vostradovský tvrdí, že turisté si na omezení zvykli. „Návštěvnost v lokalitách, o které se jedná, je podle mých zjištění minimální a lidem to nevadilo,“ řekl Vostradovský. Podle něho měla zůstat v režimu, jak národní park určil. „Jenže šlo opět o nekoncepční rychlokvašku. Přesné stanovení zón a možností vstupu do parku mělo být připraveno již v době, kdy se národní park zakládal. Pak bychom nemuseli stát před tímto problémem,“ myslí si kvildský starosta. Současný návštěvní řád parku je v souladu s názory obcí a je s nimi také konzultován. „Myslím ale, že by měl být řešen dlouhodobě a se vším všudy. V posledních letech se ale pořád dokola řeší hlavně splouvání a vždy na poslední chvíli,“ dodal Vostradovský. Turistům změny více nepřinesou a nikdo si v národním parku nemůže dělat, co se mu zlíbí. „Ze zkušeností také vím, že když turisté chtějí do parku a nemohou na určité místo, najdou si něco jiného. Pokud chtějí do speciální lokality, musejí se přece přizpůsobit speciálnímu režimu,“ glosoval. Stačí se podle jeho slov podívat na splouvání, z něhož se v době dostatečného množství vody stala komerční záležitost. „Jdeme z extrému do extrému, x let se splouvalo volně a pak se omezil jak počet lodí, tak výška hladiny řeky. V posledních letech se ale ukázalo, že počty dané návštěvním řádem stačily. Proto by řešení měla být trvalá a jasná,“ uvedl příklad Vostradovský. Také podle starosty Stožce Martina Černého je třeba situaci se vstupem návštěvníků do dosud uzavřených míst řešit hlavně koncepčně a dlouhodobě. „Asi nejen já, ale i ostatní starostové v regionu teď čekáme na reakci ze strany Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jenomže teď je situace komplikovaná jednak tím, že zatím není nový ředitel správy a k tomu ještě situace na ministerstvu životního prostředí,“ připomněl Martin Černý. Stožecký starosta přitom s větší otevřeností směrem k návštěvníkům Šumavy souhlasí, nicméně i pak by měla mít svá jasná pravidla. „Lidé by měli mít přístup všude, aby mohli vidět naši přírodu. Každopádně i to by mělo mít svá pravidla a ta by měla platit rozhodně déle, než jeden rok. Nejen návštěvníci, ale především lidé v regionu musejí vědět dopředu, jaké podmínky budou platit. To je příklad splouvání horního toku Vltavy. Myslím si, že průzkumů už bylo uděláno dost na to, abychom se neustále jen dohadovali o stanovení hladiny pro splouvání. Ať už bude rozhodnutí jakékoli, mělo by mít trvalou nebo dlouhodobou platnost,“ domnívá se Martin Černý.