Ta se na konci uplynulého století rozhodla, že nebude pokračovat ve vztahu s manželem, který více než ji miluje alkohol. Podala žádost o rozvod, po několika prohádaných týdnech se domluvila s manželem na majetkovém vyrovnání a doufala, že jí začne klidné období. Mýlila se. I když manžel prodal nemovitost, kterou vlastnili, a stejně naložil i s osobním vozidlem, z bytu se odmítal hnout. „Časem to dokonce došlo tak daleko, že usoudil, že když má ve svém občanském průkazu stále napsáno, že je ženatý, tak prostě ženatý je,“ říká dnes již s úsměvem žena, která si ale prošla po rozvodu peklem.
Bývalý manžel roztrhal dokumenty, které potvrzovaly, že manželství bylo rozvedené, a klidně dál žil v bytě, jenž měl už dávno opustit. Byl ženatý, tak proč by se přece od své ženy stěhoval.
„Myslela jsem si, že se obrátím na soud a on dostane soudní příkaz opustit byt. Jenomže jsem v ruce neměla žádné podepsané papíry, že když prodá polovinu našeho majetku, že se má odstěhovat. A to když bývalý manžel zjistil, začalo být ještě hůř,“ jen nerada vzpomíná pětačtyřicetiletá žena.

Více v tištěném vydání ve čtvrtek 6. března 2008.