A prezentoval je vždy velmi úspěšně, o čemž svědčí celý les nablýskaných pohárů na policích v sídle Romanovy firmy Wildstyle. Roman jednoznačně má svůj styl a roky se ho držel. Nikdy se nebál moderní techniky a revolučních řešení. Proto postavil Harleye přeplňovaného turbem, proto představil první dvouapůllitrový dvouválec v Čechách a zapomenout nesmím ani na mamutí třiapůllitr v projektu Event Horizon. Před pár lety se ale začalo proslýchat, že Roman chystá nějaký old school. Motorku podle pravidel staré školy. Názory na to, jak to nakonec dopadne, se různily. Já však věděl, že to zase nebude jen tak a že Bušák rozhodně nechystá nic normálního. Celý svět se vydal cestou old schoolu a Roman se rozhodl překvapit. První mašinou, kterou v tomto stylu představil, byl celonerezový Don Scalfare. A Roman zase bodoval. Ale už když Scalfareho dokončoval, měl v hlavě další projekt. Rozhodl se totiž jít ještě dál a nahradit repliku starého harlejského motoru opravdovým veteránem. Zprvu nebylo jasné, jaký motor to bude, ale o konečném výběru rozhodla vlastně náhoda. Jednou se mu totiž kamarád Zdeněk Šimák (strejda od známého airbrushisty Petra Šimáka – Slim Grafix) zmínil, jestli by nechtěl motor ze staré unrrovky. Tedy jinak řečeno Harley-Davidson model Flathead řady WL s objemem 750 cm3. Tak si ho Roman vzal jen tak „na krám“ a tak dlouho mu tenhle parádní kousek vrtal hlavou, až se rozhodl postavit motorku na jeho základu.

Psychorám + horská kola = Pura Vision

Milý motor putoval na důkladnou repasi ke známému H-D doktorovi Kamilu Droždiakovi a v Prachaticích se začal kreslit a řešit rám. Roman opět přišel s více, než bláznivou myšlenkou. Postavit takovou kostru, která by se tvářila navenek jako starý hardtail (pevný, neodpruženýrám), ale zároveň splňovala jízdní komfort a možnosti softailu (rám s odpruženou zadní částí). A navíc mu nestačila jen tak normální kostra. Její součástí měly být kusy obřího průmyslového řetězu, který by ještě podpořil industriálního ducha tohoto stroje. Základ rámu, kopii H-D Wishbone, měl Roman skladem. Těžké řetězy s obřími oky dodal kamarád a známý šampion custom třídy Tuzemák, Tomáš Pitlík. Objevil to prý v nějaké fabrice, či co… Tyto komponenty i s prvními výkresy byly převezeny na dílnu. Ten měl kamarád nastarosti posvařovat připravené komponenty dle Romanovi představy. Práce to tedy byla nelehká, ale tvůrčí. V první fázi mělo z původního rámu zůstat jen miniaturní torzo a většinu jeho původních částí měly nahradit řeťezy. Nakonec se však konstruktéři dohodli na tom, že řetěz zůstane jen vpředu před motorem jako nepřehlédnutelný technický detail. Dalšími veledůležitými detaily jsou funkční prvky rámu. Á, cyklisté (především ti horští) už vědí! O tlumení se tu totiž starají hydraulické cyklistické tlumiče Rock Shox. Dvojice zadních je vystavena na odiv, kdežto singl přední je velmi nápaditě schován přímo do krku rámu. Přední vidlici pak tlumí přes důmyslný systém ramene a vahadla. „Mimozemské“ přední vidlice jsou Romanovou specialitou. Na tomhle stroji zase přidal jednu do party…

Kouzlo kompresoru

Když už má být všechno úplně jinak, tak nemohly zůstat beze změn ani ty tlumiče. Ty byly kompletně předělány z hydraulických na hydro-pneumatické, což znamená, že je lze dle libosti nafukovat a zfukovat. Tak jako při použití kitu pneumatických tlumičů třeba od Legend Air Suspension. Jenže standardní kompresor pro dofukování tlumičů si s velkými tlaky v Rock Shoxech nevěděl rady, takže byl vyměněn za miniaturní, ale výkonný automobilový Firestone. S tím ale zase nehla klasická baterka, takže Roman musel najít nějakou ampérhodinovou bombu. Našel ji v podobě baterky zn. Tyrex, která má nesrovnatelně větší kapacitu. Je to něco jako zvětšená baterka z mobilu a nabití do plna jí trvá cca 30 minut! Díky tomuto systému může motorka buď ležet na zemi, mít nahrbený zadek, nebo se z ní stane „dočasné“ endurko. Další věcí, která mnohé z vás zajisté upoutá, jsou kola. Ti, kterým nechybí fantazie, už poznali, že zadní kolo je původně přední z V-Rodu, jen prošlo důkladnou úpravou v dílně další české legendy Zbyňka Kloboučníka. Bylo upraveno tak, aby se na něj dala našroubovat rozeta a vedle ní z vnějšku (!!!) brzdový kotouček. Přední kolo se vyrábělo včetně náby, která co se brzdy týče, byla řešena stejným způsobem.

Mustang na dvě půlky

Jestli je na téhle motorce něco, čím mě Bušák absolutně dostal, pak je to ta nádherná nádrž. Prostě jen dostal skvělý nápad, který mě osobně (a myslím, že ani žádného čecha před tím) nikdy nenapadl. Ta nádrž dokonale připomíná tvar původní nádrže na modelu WL, jen je ve všech ohledech menší, což ji dělá krásně elegantní. Že vám připomíná ještě něco jiného?! Ano, věřte, nebo nevěřte, ale přesně tyhle nádrže s názvem Mustang od firmy Paughco hrály hlavní roli v kultovním filmu Easyrider. „Bušákovo boys“ ji jen rozřízli a udělali z ní dvě samostatné poloviny. Paráda! Mimochodem za tou elegancí nádrže stojí ještě jedna věc – její čistota. Žádná víčka, žádné budíky, prostě jen plocha laku. No vidíte; víčko… Tak schválně, kde byste ho hledali? No, nebudu vás dlouho napínat. Skrývá se pod parádním žebrovaným krytem, který odděluje obě poloviny nádrže. Tenhle frézovaný hliníkový kryt stejně jako spousta dalších frézovaných a parádně gravírovaných dílů pochází ze „strojírny“ Franty Bártíka aliasBaarta. Olejová nádržka se skrývá pod převodovkou, ale objeví ji jen oko zkušeného a trpělivého pozorovatele.

Pár koní z Itálie

Motor jako takový zůstal bez výraznějších úprav. Roman ale chtěl nějaké koníky nahoru, tak po vzoru závodníků evropské třídy AAH (Antique American Handshifters – Staří američtí „rukořadiči“) namontoval místo karburátoru typu Schebler moderní italský karburátor DeIIOrto s jehož správným nastavením se však občas tráví ještě dnes. Jak výkon ovlivní ta prazvláštní krátká věc, která v tomto případě nahradila výfuk, si opravdu nedovolím odhadnout. Jedno vím ale jistě. Na kvalitní zvukovou kulisu bude mít vliv naprosto zásadní! Celkem nečekaným partnerem „malému“ motoru je pak velká, robustní čtyřkvaltová převodovka RevTech s nožní startovací pákou. O primární převod a spojkování se stará sada od Belt Drives Ltd., ovšem předělaná na otevřený (!!!) řetěz. No a pak už jen hromada drobností, které se buď vyráběly, nebo sháněly po všech čertech… Páka řazení a brzdy ze starého Sportstera, hydraulický šponovák řetězu vlastní výroby, stupačky vlastní výroby, brzdová páčka s pumpou MV Agusta, zadní blatníček (dodal další ze série stavitelů Tomáš Turner) a gumy… Ty byly terčem mé první otázky, kterou jsem romanovi položil. „Proč terénní drapáky?“ Odpověď: „No, vony to zase takový hrubý drapáky nejsou. Je to endůro vzorek. Mě se líbil a k té motorce mi seděl, tak jsem je tam dal…“ Tolik autor.

Spousta lidí nevěřila, že by se stroj této koncepce mohl v těžké konkurenci v západní Evropě prosadit. Ale pozor! Hned na první výstavě v německém Mainzu prošla Pura Vision zkouškou ohněm. Právě tam byla konfrontována s těmi nejlepšími letošními projekty z celé Evropy. No?! A bylo z toho hned třetí místo v královské kategorii Freestyle Class!!! Své místo na špici potvrdila ještě na finále projektu V4 Custom – Big Lake Custom v rámci akce Euro Bike Fest, kde získala jednu ze dvou hlavních cen. Pevně věřím, že tímhle její úspěšná kariéra teprve začala. Je to totiž fakt pecka vážení!

Na Závěr

Ač se to nezdá,tak někdy je složitější udělat věc tak aby vypadala jednoduše.
Na motocyklu je odpracováno celkem skoro 3 000hodin a ještě se nekončí,jelikož se bude dělat sidecar.Největší měrou se na spolupráci s Romanem podílel Zbyněk Tureček.Se kterým Roman strávil v podstatě intenzivně po večerech,sobotách a nedělích mnoho času při výrobě a skládání motocyklu tak aby stihl mistrovstvím evropy. Zbyněk je začínající a nadějný customizér.Určitě toto jméno nezní prvně ani naposledy ve smyslu stavění motocyklů.

Ondřej Hrůza